Evropský soudní dvůr ve středu rozhodl, že ukrajinská pohraniční stráž nemůže zaregistrovat jako ochrannou známku protiruskou válečnou urážku „Ruská válečná loď, jdi do p**ele,“ jelikož se jedná o politické heslo.
Ruská armáda v říjnu utrpěla největší ztráty od začátku války na Ukrajině v únoru 2022, řekl náčelník britského generálního štábu Tony Radakin pro BBC. Moskva podle něj přišla o asi 1500 mrtvých či zraněných vojáků denně. Celkové ztráty za dobu trvání konfliktu tak vyšplhaly na 700 tisíc armádních příslušníků.
Zejména Evropa si pokládá otázku, jaký bude přístup Donalda Trumpa k válce na Ukrajině, která trvá už déle než dva a půl roku. Bývalý poradce zvoleného amerického prezidenta Bryan Lanza tvrdí, že cílem Trumpovy administrativy bude dosažení míru. Kyjev prý nemá počítat s tím, že by mu Washington pomáhal s opětovným získáním okupovaných území.
Ruský prezident Vladimir Putin ostře odsoudil údajné snahy Spojených států a Západu strategicky oslabit Rusko ve válce na Ukrajině. V projevu na Valdajském fóru, které se konalo v černomořském letovisku Soči, prohlásil, že svět stojí na prahu nové éry, a přislíbil, že Rusko zůstane jedním z klíčových hráčů v tomto boji o budoucí světový řád. Dnes to uvedl server ABC News.
Nový americký prezident Donald Trump ve čtvrtek uvedl, že od svého zvolení ještě nevedl žádný rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale očekává, že se tak stane v blízké budoucnosti. Informaci přinesla agentura Reuters.
Kreml reagoval na prohlášení Donalda Trumpa, že by dokázal ukončit válku na Ukrajině „během jedné noci,“ a označil jej za nerealistické. Moskva tvrdí, že konflikt nelze vyřešit tak rychle, uvedla agentura Ria Novosti podle Ukrajinské Pravdy.
Ukrajina se ocitla před tvrdou realitou, kterou si mnozí jen neradi připouštěli: vítězství Donalda Trumpa, který slíbil ukončit válku během „24 hodin“. To však může znamenat omezení podpory a nátlak na Kyjev, aby přijal podmínky, jež by pro Ukrajinu nebyly výhodné. Trump, který už v minulosti zpochybňoval vojenskou pomoc USA a kritizoval prezidenta Zelenského, chce přerušit americké angažmá v zahraničních konfliktech, což by mohlo oslabit odpor Ukrajiny proti Rusku.
Jihokorejský prezident Yoon Suk-yeol ve čtvrtek naznačil možnost dodávek zbraní Ukrajině, když uvedl, že Soul přehodnocuje svou politiku v reakci na nasazení severokorejských vojáků v ukrajinském konfliktu na straně Ruska, informoval server France24 s odkazem na agenturu AFP.
Český prezident Petr Pavel si už na začátku roku připouštěl, že se jeho americkým protějškem může stát Donald Trump, který s největší pravděpodobností vyhraje úterní prezidentské volby v USA. Pavel v lednu nastínil, co může Trumpův volební triumf znamenat pro probíhající konflikt na Ukrajině.
Ukrajina se v rámci své obranné strategie připravuje na nasazení nové zbraně, balistické střely Hrim-2, která by mohla výrazně rozšířit její schopnost zasahovat ruské cíle daleko za hranicemi. "Zázračná zbraň", jak ji označil server index.hu, umožní Ukrajině zaměřit se na Kreml a dokonce i na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Válka na Ukrajině vstoupila do nové, složitější fáze, kterou doprovází rostoucí obavy ze ztráty západní podpory a nedostatku personálu. Podle několika amerických vojenských a zpravodajců už rusko-ukrajinská válka není patovou situací, protože Rusko stále sílí, zatímco pesimismus v Kyjevě a Washingtonu se prohlubuje, uvádí server The New York Times.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v sobotu prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu využít území Běloruska k útoku na Polsko, Litvu, Lotyšsko nebo Ukrajinu. Obavy Západu o možné agresi označil za „úplný nesmysl“. Uvedla to agentura TASS.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek prohlásil, že Rusko a Severní Korea (KLDR) mají „velmi úzké vazby“ mezi armádními a bezpečnostními složkami.
Nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině představuje zásadní zlom v evropské bezpečnosti. Kromě hrozby ze strany Ruska a Číny by Evropa čelila novému protivníkovi s dlouholetou antipatií vůči Západu. Tato situace volá po razantní změně vojenských opatření EU a NATO, aby před diktátory ochránily evropské hodnoty a stabilitu, těžce vydobytou proti diktátorům historie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko prostřednictvím kanálů západních tajných služeb potvrdilo nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. Podle serveru CNN už tam navíc bojují.
Vyslání severokorejských vojáků do Ruska na podporu tamních sil ve válce proti Ukrajině může podle amerického ministra obrany Lloyda Austina konflikt nejen prodloužit, ale i zapojit další státy. Austin sdělil své obavy po setkání s jihokorejským ministrem obrany Kim Jong-hjunem ve středu v Pentagonu.
Ukrajina plánuje povolat do armády dalších 160 tisíc osob, informovala BBC. Děje se tak v době, kdy ruské jednotky zaznamenávají územní zisky na východě Ukrajiny. Invazní vojska by přitom podle některých zpráv měli výhledově posílit severokorejští vojáci.
Ruští vojáci se obávají, jakým způsobem severokorejští vojáci převezmou velení a jak budou zásobováni municí a vojenským vybavením. Tyto obavy byly zaznamenány na uniklých odposleších, které získalo ukrajinské Obranné zpravodajství a zveřejnilo je v pátek.
Ukrajinská armáda si všimla zvláštního chování ruských dronů, které létají nízko a otáčejí se v kruzích. To naznačuje, že jde o součást mnohafázové útočné taktiky, kdy první bezpilotní letouny slouží pouze k rozptýlení pozornosti nepřítele. Informuje o tom web PolsatNews.
Rusko a prezident Vladimir Putin záměrně zveličují počet ukrajinských ztrát v Kurské oblasti. Tento přístup má podle analytiků maskovat neschopnost ruské armády získat kontrolu nad regionem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko se chystá nasadit severokorejské vojáky do bojů na Ukrajině. Podle serveru Ukrainska pravda by k tomu mělo dojít již během víkendu, konkrétně mezi 27. a 28. říjnem. Zelenskyj zároveň vyzval spojence Ukrajiny, aby reagovali „hmatatelným tlakem“ na Rusko a Severní Koreu, neboť tato situace představuje další eskalaci konfliktu.
Generální tajemník OSN António Guterres na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v Kazani v Rusku dnes apeloval na Vladimira Putina, aby se zasadil o mír na Ukrajině. Tato výzva k ukončení války, která probíhá již třetím rokem, přišla při jejich prvním osobním setkání od dubna 2022.
Ukrajinská vojenská rozvědka ve čtvrtek oznámila, že první severokorejské jednotky, vycvičené v Rusku, byly nasazeny v Kurské oblasti, kde Ukrajina zahájila ofenzívu začátkem srpna. Podle informací serveru Ukrainska pravda se v Rusku nachází přibližně 12 000 severokorejských vojáků, včetně 500 důstojníků a tří generálů. Tito vojáci procházejí výcvikem na pěti vojenských základnách pod dohledem ruského náměstka ministra obrany Junuse-beka Jevkurova, který je zodpovědný za jejich výcvik a adaptaci.
10:13
Z dovolené se už nevrátí čtyřicetiletý Čech, který v uplynulých dnech zavítal s manželkou na portugalský ostrov Madeira v Atlantiku. Muž se podle dostupných informací zřítil při horském výšlapu.
Zdroj: Jan Hrabě
Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.
