Jak ovládat naše sny? Vědci věří, že našli odpověď
Jeden australský vědec tvrdí, že našel způsob, jak lze kontrolovat vlastní sny s využitím kombinace tří technik. Informoval o tom zpravodajský server Daily Mirror.
Jeden australský vědec tvrdí, že našel způsob, jak lze kontrolovat vlastní sny s využitím kombinace tří technik. Informoval o tom zpravodajský server Daily Mirror.
Říká se, že největším predátorem současnosti je člověk.V některých případech ale může být mnohem více nebezpečný například lev, žralok, krokodýl nebo pes. Málokdo by ale tušil, že nejvražednějším zvířetem světa je ve skutečnosti jeden malý hmyz.
Chicago - Výzkum americké Univerzity v Illinois dokázal, že vypití jedné až dvou skleniček piva pomáhá mozku při řešení problémů.
Každý si asi čas od času rád zdřímne. Někdo po vydatném víkendovém obědě, jiný si rád pospí u televize nebo zabere u čtení knížky. Nejnovější vědecké poznatky ale ukazují, že tyto šlofíky během dne mohou pořádně uškodit zdraví.
Vědci a inženýři překonávají jeden technický milník za druhým a od základu tak mění aspekty našeho života. Před deseti lety by si nikdo nedokázal představit život bez auta, před pěti lety bez mobilního telefonu a dnes bez sociálních sítí. Podle vědců se stejným způsobem promění i způsob, jakým se lidé rozmnožují.
Z dřívějších výzkumů je známo, že obezita je často příčinou různých zdravotních komplikací a někdy i závažných onemocnění. Vědci ale postupně zjišťují, jak tloušťka působí na mozek člověka.
Jak by lidé reagovali na informaci, že se blíží definitivní konce světa? To je otázka, kterou si kladou mnozí vědci. Zároveň ale hned dodávají, že jde o psychologický jev, který lze jen velmi obtížně zkoumat, protože není etické financovat studii, v rámci které by bylo třeba přesvědčit lidské subjekty, že má být planeta zničena. Američtí výzkumníci si proto na pomoc vzali počítačovou hru.
Když se řekne tsunami, většina lidí si představí vysoké vlny někde v jihovýchodní Asii. Jenže opak je někdy pravdou, tsunami často najdeme i tady v Evropě, tvrdí vědci. Švýcarsko sice vlastní přístup k moři nemá, zato se na jeho území nachází několik velikých jezer. A pokud dojde k zemětřesení, zdejší vlny mohou obyvatele pořádně potrápit.
Oakland - Vědci ve Spojených státech se vůbec poprvé přímo v lidském těle pokusili upravit gen, aby trvale změnili vybranou část DNA pacienta. Doposud odborníci upravovali DNA na buněčné úrovni v laboratořích a následně změněné buňky vraceli do těla pacientů.
Klecany (u Prahy) - Vědci ze Spánkové laboratoře Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) zkoumají vzácnou poruchu spánku, která může souviset s výskytem Parkinsonovy nemoci. Konkrétně se jedná o RBD, při které člověk ve spánku například dělá prudké pohyby nebo křičí. Trpí jí až dvě procenta lidí.
Čím dál tím víc lidí si čte knížky v elektronické podobě, ať už na elektronické čtečce, na tabletu, nebo třeba na chytrém mobilním telefonu. I tak ale stále existuje velké množství lidí, kteří nedají dopustit na staré dobré papírové knížky. Doktor Mark Hom přišel s několika teoriemi, proč tomu tak je.
Brno - Japonská družice, na jejímž vědeckém programu se podílel také Norbert Werner z Masarykovy univerzity v Brně, ukázala. Že chemické složení vzdálené kupy galaxií v souhvězdí Persea je překvapivě podobné jako u Slunce.
Kouření cigaret rozlišujeme na dva druhy. Aktivní, kdy kuřák sám kouří cigaretu a inhaluje škodlivé látky, a pasivní, kdy se kuřák či nekuřák nachází poblíž aktivního kuřáka a pasivně přijímá škodlivé látky ze vzduchu. Věděli jste ale, že je i třetí možnost, jak přijít do styku s kouřem?
Vědci z Kanady a Švýcarska testovali mozkové buňky laboratorních myší. Během pokusu zjistili, jak si mozek uchovává vzpomínky. Jde o přelomovou studii, neboť utváření vzpomínek bylo dosud pro lidstvo záhadou.
Tvrdit, že obloha je modrá, je stejné, jako někomu říkat, že přes den je světlo a v noci tma. Nejde o nic výjimečného, významného ani přelomového. Zkusili jste se ale někdy zamyslet nad tím, proč má obloha zrovna modrou barvu, a ne třeba zelenou? A proč se naopak mění při západu Slunce do červenooranžova? Věřte, že na tuto otázku se snažili nalézt odpověď i ty největší kapacity v oboru.
Chování mužů a žen je v některých případech tak odlišné, jak jen to je možné. Vědci dlouho nevěděli proč, nová studie ale zjistila, co za tím vězí. Ženy jsou totiž od přírody hodnější, než muži.
Bez řádného oholení si mnoho lidí nedokáže představit svůj obličej, klín nebo nohy. Holení je zkrátka trendem moderní doby a dnes už i prakticky přirozená záležitost. V některých případech ale může tuto činnost doprovázet řada nepříjemných problémů. Jak se jim vyvarovat?
Představte si, že jste dosáhli 77 let a slyšíte zprávy o školním srazu. Budete mít příležitost setkat se s několika z vašich bývalých spolužáků, se kterými jste se neviděli od vašich čtrnácti let. Budou vypadat hodně jinak, samozřejmě, ale co jejich osobnosti? Budou mít zhruba stejnou osobnost jako tenkrát?
Japonští odborníci našli gen, který je zodpovědný za opakovanou ztrátu srsti u myší. Jsou přesvědčeni, že jejich objev pomůže vysvětlit, proč někteří lidé trpí tzv. cyklickou alopecií, při níž přicházejí o vlasy i ostatní tělní porost.
Dlouhé roky považovali lékaři a odborníci periferní vidění za jednu ze schopností našeho oka. Vidět předměty na okraji zorného pole se v minulosti hodilo při obraně proti predátorům, dnes má tato funkce svou nezastupitelnou úlohu například za volantem automobilu. Nyní se ale zdá, že není všechno takové, jak to na první pohled vypadá.
Koberce jsou nezbytným doplňkem naší domácnosti, na podlahách je máme téměř všichni. Pobíhají po nich naši mazlíčci, hrají si na nich děti a naše bosé nohy po nich našlapou kilometry. To vše jim ale dává pořádně zabrat – což je často vidět na jejich vzhledu. A ještě horší je pak to, co na první pohled vidět není.
Průměrný lidský mozek váží zhruba 1,4 kilogramů a představuje asi 2 procenta celkové hmotnosti jedince. Je známo, že mužský mozek je ale o něco málo těžší než ženský, zhruba o deset procent. Hraje ale tento rozdíl v inteligenci člověka nějakou roli?
V souvislosti s údajným útokem zakázaným plynem sarinem v Sýrii se opět otevřela debata o chemických zbraních. Mezi ně ale nespadá pouze tato látka. Kromě těch známějších jako yperit, fosgen nebo chlor, můžeme totiž v historii nalézt i řadu dalších, neméně hrozivých chemických zbraní.
25. listopadu 2024 21:54
25. listopadu 2024 21:24
25. listopadu 2024 21:12
25. listopadu 2024 20:39
25. listopadu 2024 20:02
Diskuze o vyslání voják na Ukrajinu, které byly obnoveny v kontextu možného oslabení americké podpory Kyjevu, se staly hlavním tématem při nedávném setkání britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona při listopadových vzpomínkových událostech ve Francii. Podle zdrojů Le Monde se obě země věnují otázkám obranné spolupráce, která by mohla zahrnovat vytvoření užší koalice evropských spojenců zaměřených na podporu Ukrajiny a širší evropské bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák
Na Staroměstském náměstí už se tyčí symbol Vánoc. Masivní smrk z Krompachu, který váží bezmála 5 tun, byl během noci vztyčen na svém tradičním místě. Nyní čeká na zdobení, aby se už tuto sobotu stal hvězdou slavnostního rozsvícení.