reklama

Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.

Autoři hodnotili situaci seniorů před volbami, které budou v říjnu. Materiál obsahuje i otázky pro politické strany o způsobu valorizace, výpočtu penze či pracovních podmínkách.

"Kupní síla průměrného seniora okamžikem odchodu do důchodu z měsíce na měsíc skokově klesne. Rozdíl mezi nástupním důchodem a předchozí čistou mzdou představuje v průměru 42 procent," uvádí studie. Podle ní je pokles ve srovnání s ostatními zeměmi EU "relativně vysoký".

Než Češi mají takzvaný náhradový poměr nižší Slovinci, Litevci, Chorvati a Estonci. Více než 80 procentům čistého příjmu odpovídá penze v Maďarsku, Portugalsku, Španělsku, Británii, Rakousku či Irsku. V Lucembursku se důchod čistému výdělku blíží, v Nizozemsku ho dokonce překračuje. Kolem 70 procent čisté mzdy mají třeba Švédové, Lotyši, Belgičané či Italové. Podobně jako čeští senioři jsou na tom jejich vrstevníci v Bulharsku a na Kypru.

Výše důchodu závisí na odpracovaných letech, méně pak na velikosti výdělků a odvodech z nich. Autoři podotýkají, že se vybraná suma výrazně přerozděluje, takže rozdíly v penzích mezi lidmi s vysokými a nízkými předchozími příjmy jsou malé. Senioři, kteří vydělávali dvojnásobek průměrné mzdy, budou na 41 procentech své předchozí čisté částky. Zaměstnanci s polovinou průměrného výdělku dostanou 85 procent své někdejší čisté mzdy. Pracovníci se mzdou do 12.000 korun hrubého si v penzi téměř nepohorší.