Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zbývající části krachující společnosti Air Berlin převezmou aerolinky easyJet

Letadlo společnosti EasyJet
Letadlo společnosti EasyJet
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Berlín - Britské aerolinky easyJet se dohodly na převzetí zbývajících částí insolventní letecké společnosti Air Berlin. V pátek ve 23:45 přistál na letišti Tegel poslední let Air Berlin, které byly založeny v roce 1978 a byly druhou největší leteckou společností v Německu.

Společnost easyJet zaplatí 40 milionů eur (zhruba miliardu Kč) za aktivity firmy Air Berlin na berlínském letišti Tegel zahrnující mimo jiné leasingové smlouvy na 25 letounů A320. Britské aerolinky se tak podle agentury Reuters stanou největším leteckým přepravcem v Berlíně.

"Všechny části společnosti Air Berlin jsou nyní prodány," uvedl insolvenční správce německých aerolinek Frank Kebekus. Velkou část společnosti Air Berlin již dříve získala Lufthansa.

Aerolinky Air Berlin posledních několik let hospodařily se ztrátou. K zahájení insolvenčního řízení přistoupily v srpnu, když jim největší akcionář, arabské aerolinky Etihad, odmítl poskytnout další finanční podporu. Německá vláda se pak rozhodla poskytnout firmě Air Berlin překlenovací úvěr 150 milionů eur.

Témata:  EasyJet ekonomika Německo

Aktuálně se děje

26. února 2026 4:00

Zimní počasí ještě nemuselo říct poslední slovo, upozorňují meteorologové

Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.