Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Které země nám dluží? Největší dluh má Kuba, Irák poslal přes 160 miliónů

Peníze, zlato
Peníze, zlato
Foto: Heraeus Metallhandelsgesellschaft

Praha - Česká republika má podle aktuální zprávy ministerstva financí (MF) ke konci loňského roku u ostatních zemí pohledávky za 29,6 miliardy korun, o rok dříve to bylo 38,2 miliard korun. Nejvyšší dluh má Kuba.

"Na meziročním poklesu pohledávek se podílely zejména dva faktory - pokles kurzů měn, ve kterých jsou pohledávky vedeny o zhruba 3,95 miliardy Kč, a vyřazení pohledávek za společnostmi Cheteng s.r.o. a VLT Brno v celkové výši 4,39 miliardy korun z rozvahy vzhledem k jejich nevymahatelnosti a jejich zařazení do podrozvahy," uvádí zpráva MF o stavu a vývoji zahraničních pohledávek ČR, kterou ve středu dostane vláda pro informaci.

Zároveň loni podle zprávy činilo inkaso ze splátek zahraničních pohledávek zhruba 163,9 milionu korun, meziročně méně. "I zde se projevil pokles kurzu dolaru, neboť největší položkou v příjmech jsou splátky iráckého dluhu," uvedlo MF. Irák loni splatil 162,5 milionu korun.

Celkově dluhy vzniklé z civilních úvěrů činily zhruba 16,1 miliardy korun, předloni to bylo zhruba 18,6 miliardy korun. Kuba dluží ČR v civilních úvěrech přes sedm miliard korun.

V případě Kuby pohledávky vznikly z vládních úvěrových dohod. Existují tak dluhy v převoditelných rublech a depozitum v eurech. V březnu 2017 Kuba uvedla, že je ochotna řešit v případě depozita situaci peněžními splátkami v případě jistiny a dodávkami zboží v případě úroků. 

Pohledávky ze speciálních úvěrů, které podléhají režimu utajení, činily loni zhruba 7,2 miliardy korun, o rok dříve to bylo 8,4 miliardy. Speciální úvěry eviduje Česko u Libye a Kuby a týkají se například dodávek vojenského materiálu z minulosti.

Témata:  Ministerstvo financí České republiky ekonomika dluhy peníze

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy