Helsinky - Finsko jako v první v Evropě v lednu 2017 spustilo pilotní projekt nepodmíněného základního přijmu. Podle tohoto konceptu, by stát každému svému občanovi vyplácel bez ohledu na zásluhy měsíčně peněžní dávku, která by byla pro všechny stejné. Tím by se nahradil dosavadní sociální systém, Finsko nyní oznámilo, že s experimentem končí
Do finského pilotního projektu bylo zapojeno 2000 nezaměstnaných ve věku 25 a 56 let. Těm byla od ledna 2016 měsíčně vyplácena částka 560 euro (kolem 14 500 Kč). Ta nahrazovala veškeré sociální dávky a lidé ji dostávali, i když si našli práci. Dávku mohli použít dle svého rozmyslu a nebyla vázána na žádné podmínky. Finský sociální úřad Kela oznámil, že experiment skončí, informuje The Guardian.
Finská vláda totiž neschválila další fondy na jeho fungování. Projekt má dost peněz do ledna 2019. Poté bude zrušen. Vláda se chce soustředit na motivační projekty. Jedním z nich je například zvýšení dávek pro nezaměstnané, kteří se po tři měsíce budou alespoň 18 hodin připravovat na výkon práce nebo brigádně pracovat. Finsko také chystá nový systém pro univerzity, který by dovolil lidem celoživotně se vzdělávat a zvyšovat si kvalifikaci.
Pohledy na nepodmíněný příjem se liší. Podle odpůrců se jedná o nespravedlivý koncept, dávající lidem, kteří nepracovali stejnou odměnu jako pracujícím, což může být pro pracující demotivující. Nepodmíněný příjem může přiživovat i nenávist vůči uprchlíkům, kteří by jej dostali, aniž by pro zemi, ve které našli azyl, cokoliv udělali.
Naopak podporovatelé argumentují, že pro mnohé by naopak byl více motivující k práci. Dávka by jim totiž zůstávala, i kdyby pracovali. S tím, že by na dávku měli nárok všichni občané, odpadla by zbytečná administrativa, byrokracie a ponižování lidí na úřadech. Sociální systém by se značně zjednodušil, a stát ušetřil.
Názory ekonomů se různí podle států a situace států. Zatímco země s vysokou zaměstnaností jako Německo, Finsko nebo i Česká republika by podobný systém mohl poškodit. Zemím s vysokou nezaměstnaností, především u mladých lidí, by mohl naopak pomoci. Lidé by měli například více peněz na dojíždění za prací a mohli by jim být vypláceni nižší mzdy, aniž by to mělo vliv na jejich životní úroveň. Zároveň by to omezilo přebujelý státní sektor, které tyto státy mají. V takové situaci je například Řecko, Portugalsko nebo Itálie.
Témata: Finsko, sociální dávky, nezaměstnaní
Související
19. listopadu 2024 9:30
3. července 2024 16:56
12. května 2024 14:58
19. dubna 2024 20:26
2. dubna 2024 13:03
13. března 2024 8:57