Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi prchají s třetího pilíře důchodů. Připojištění je k ničemu, nepokryje ani inflaci

Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci třetího čtvrtletí spořilo 4,45 milionu lidí. Bylo to o 17.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.

V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,54 milionu lidí. To bylo o 172.000 méně než na konci roku 2017. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 913.000 lidí, o 155.000 více než loni v prosinci.

"Penzijní připojištění v transformovaných fondech sice nabízí účastníkům výhodu v podobě garance nezáporného zhodnocení, ale za cenu velmi nízkého výnosu. Ten v posledních letech nepokrývá ani inflaci," řekl ČTK analytik Broker Consulting Martin Novák. Alespoň nějaký výnos klientům dává státní příspěvek.

Produkty třetího pilíře jsou určeny pro zlepšení životní úrovně v důchodu a spořit si několik let či desetiletí v produktu, který neporáží ani inflaci, není podle něj dobré rozhodnutí. Klienti mladší 45 let by tak měli zvážit přechod do doplňkového penzijního spoření i s tím rizikem, že hodnota jimi vložených prostředků může kolísat, dodal.

Za tři čtvrtletí 2018 činil objem vyplacených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 5,3 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzrostl proti konci roku 2017 o osm Kč na 134 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplaceného na penzijní připojištění byl 127 Kč (nárůst o sedm Kč) a na doplňkové penzijní spoření 159 Kč, stejně jako před půl rokem.

Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období dosáhl 26,6 miliardy Kč. Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření stoupl proti konci roku 2017 o 33 Kč na 678 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění se zvýšil o 32 Kč na 656 Kč a účastníka doplňkového penzijního spoření klesl o pět Kč na 771 Kč.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.

Témata:  penzijní fondy penzijní připojištění důchody

Související

Aktuálně se děje

25. ledna 2025 14:18

Ester Ledecká kvůli zranění nenastoupila do sjezdu Světového poháru

Lyžařka Ester Ledecká, která se v letošní sezoně prezentuje velmi dobrou formou, bohužel neodstartovala do sobotního sjezdu Světového poháru v německém Garmisch-Partenkirchenu. Přestože v trénincích naznačila, že by mohla bojovat o přední umístění, musela svůj start na poslední chvíli zrušit kvůli návratu problémů se zády, které ji provázely již v minulosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz hasí zásadní problém. Německo se mu rozpadá pod rukama

Německo, největší ekonomika Evropy, čelí třetímu po sobě jdoucímu roku recese, což je nejdelší období ekonomické stagnace od druhé světové války. Podle prvních odhadů Spolkového statistického úřadu se ekonomika v roce 2024 snížila o 0,2 %, čímž navázala na pokles o 0,3 % v roce 2023. Tyto údaje mohou být podle SkyNews ještě revidovány, nicméně pokud budou potvrzeny, poukazují na hluboké hospodářské problémy země.