Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi prchají s třetího pilíře důchodů. Připojištění je k ničemu, nepokryje ani inflaci

Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci třetího čtvrtletí spořilo 4,45 milionu lidí. Bylo to o 17.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.

V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,54 milionu lidí. To bylo o 172.000 méně než na konci roku 2017. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 913.000 lidí, o 155.000 více než loni v prosinci.

"Penzijní připojištění v transformovaných fondech sice nabízí účastníkům výhodu v podobě garance nezáporného zhodnocení, ale za cenu velmi nízkého výnosu. Ten v posledních letech nepokrývá ani inflaci," řekl ČTK analytik Broker Consulting Martin Novák. Alespoň nějaký výnos klientům dává státní příspěvek.

Produkty třetího pilíře jsou určeny pro zlepšení životní úrovně v důchodu a spořit si několik let či desetiletí v produktu, který neporáží ani inflaci, není podle něj dobré rozhodnutí. Klienti mladší 45 let by tak měli zvážit přechod do doplňkového penzijního spoření i s tím rizikem, že hodnota jimi vložených prostředků může kolísat, dodal.

Za tři čtvrtletí 2018 činil objem vyplacených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 5,3 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzrostl proti konci roku 2017 o osm Kč na 134 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplaceného na penzijní připojištění byl 127 Kč (nárůst o sedm Kč) a na doplňkové penzijní spoření 159 Kč, stejně jako před půl rokem.

Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období dosáhl 26,6 miliardy Kč. Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření stoupl proti konci roku 2017 o 33 Kč na 678 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění se zvýšil o 32 Kč na 656 Kč a účastníka doplňkového penzijního spoření klesl o pět Kč na 771 Kč.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.

Témata:  penzijní fondy penzijní připojištění důchody

Související

Aktuálně se děje

28. ledna 2026 14:09

Odhalení oslavy kulatin. Ivana Gottová si pozvala přátele na zámek

Je to týden, co Ivana Gottová oslavila kulaté 50. narozeniny. Ještě několik dní poté bylo tajemstvím, zda jubileum opravdu nějak slavila. Nyní se konečně objevily informace, které odhalují, co se v minulém týdnu dělo. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.