Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi prchají s třetího pilíře důchodů. Připojištění je k ničemu, nepokryje ani inflaci

Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci třetího čtvrtletí spořilo 4,45 milionu lidí. Bylo to o 17.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.

V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,54 milionu lidí. To bylo o 172.000 méně než na konci roku 2017. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 913.000 lidí, o 155.000 více než loni v prosinci.

"Penzijní připojištění v transformovaných fondech sice nabízí účastníkům výhodu v podobě garance nezáporného zhodnocení, ale za cenu velmi nízkého výnosu. Ten v posledních letech nepokrývá ani inflaci," řekl ČTK analytik Broker Consulting Martin Novák. Alespoň nějaký výnos klientům dává státní příspěvek.

Produkty třetího pilíře jsou určeny pro zlepšení životní úrovně v důchodu a spořit si několik let či desetiletí v produktu, který neporáží ani inflaci, není podle něj dobré rozhodnutí. Klienti mladší 45 let by tak měli zvážit přechod do doplňkového penzijního spoření i s tím rizikem, že hodnota jimi vložených prostředků může kolísat, dodal.

Za tři čtvrtletí 2018 činil objem vyplacených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 5,3 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vzrostl proti konci roku 2017 o osm Kč na 134 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplaceného na penzijní připojištění byl 127 Kč (nárůst o sedm Kč) a na doplňkové penzijní spoření 159 Kč, stejně jako před půl rokem.

Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období dosáhl 26,6 miliardy Kč. Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření stoupl proti konci roku 2017 o 33 Kč na 678 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění se zvýšil o 32 Kč na 656 Kč a účastníka doplňkového penzijního spoření klesl o pět Kč na 771 Kč.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.

Témata:  penzijní fondy penzijní připojištění důchody

Aktuálně se děje

23. června 2024 19:37

Jurečka chce zvýšení platů ve veřejném sektoru až o deset procent

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje na úterní schůzce tripartity navrhnout zvýšení platů ve veřejném sektoru od září pro tzv. první skupinu, do které patří úředníci, pracovníci v kultuře, technici, nepedagogičtí zaměstnanci ve školství a zaměstnanci ve státní službě. Navrhované zvýšení se pohybuje mezi sedmi a deseti procenty. Jurečka to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy