Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak moc poškodí Covid-19 čínskou a světovou ekonomiku? MMF zhoršil prognózu

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixmac

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli epidemii nového typu koronaviru snížil odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 5,6 procenta z dosavadních šesti procent, s nimiž počítal ještě v lednu. V dnešním prohlášení to uvedla šéfka MMF Kristalina Georgievová. Letošnímu růstu globální ekonomiky pak epidemie ubere asi 0,1 procentního bodu. Růst by tak měl činit 3,2 procenta místo 3,3 procenta, jak fond předpokládal v lednové prognóze.

Růst světové ekonomiky by měl navzdory dnešnímu zhoršení výhledu zrychlit oproti loňskému roku, kdy činil 2,9 procenta. "Nejistoty jsou tak velké, že neumožňují spolehlivou předpověď. Může nastat řada scénářů v závislosti na tom, jak rychle se virus dostane pod kontrolu a jak rychle se Čína a další dotčené ekonomiky vrátí k normálu," upozornila Kristalina Georgievová na webu MMF.

Základní scénář, na kterém jsou nové odhady založeny, podle fondu předpokládá, že se uskuteční ohlášená opatření a že čínská ekonomika se ve druhém čtvrtletí vrátí k normálu. "Zabýváme se ale i horšími scénáři, ve kterých bude šíření viru pokračovat déle a globálněji a dopady na hospodářský růst budou mít delší trvání," uvedla Georgievová.

Šéfka MMF rovněž vyjádřila podporu lidem v Číně a v dalších zasažených zemích. "Čínské úřady pracují na minimalizaci negativního vlivu na ekonomiku pomocí krizových opatření, zajišťování likvidity, rozpočtových opatření a finanční podpory," uvedla.

Georgievová také upozornila, že podle názoru Světové zdravotnické organizace (WHO) lze pomocí důrazných a koordinovaných opatření dostat šíření nového koronaviru v Číně i ve světě pod kontrolu. Dodala, že globální spolupráce je v boji proti epidemii a jejím ekonomickým dopadům klíčová.

Šéfka MMF dnes výhled představila centrálním bankéřům a ministrům financí skupiny největších ekonomik světa G20 na jejich zasedání v Rijádu. Japonský ministr financí Taró Aso uvedl, že na rizika spojená s koronavirem na zasedání poukazovaly téměř všechny členské země skupiny. Dodal, že podle jeho názoru by epidemie mohla mít "vážný vliv na světovou ekonomiku". Vyzval rovněž, aby členské země G20 s dostatečným fiskálním prostorem podpořily globální ekonomiku zvýšením výdajů.

Podle některých ekonomů by v prvním čtvrtletí mohl hospodářský růst v Číně zpomalit pod tři procenta z šesti procent v závěru loňského roku. Představitelé čínské centrální banky nicméně vyjádřili přesvědčení, že hospodářské dopady epidemie koronaviru budou omezené a že po jejím skončení se ekonomika rychle zotaví. Čína je druhou největší ekonomikou světa za Spojenými státy.

Čínská centrální banka podle svého viceguvernéra podnikne další kroky na podporu ekonomiky, včetně snížení finančních nákladů pro podniky. "Jsme schopni dopad epidemie kompenzovat," uvedl viceguvernér Liou Kuo-čchiang v rozhovoru se státním listem Financial News. Centrální banka už v posledních týdnech snížila několik klíčových úrokových sazeb a vyzvala komerční banky, aby poskytovaly levné půjčky a další úlevy podnikům, které byly epidemií koronaviru nejvíce zasaženy.

Témata:  Mezinárodní měnový fond (MMF) Čína ekonomika koronavirus (coronavirus) COVID-19 Kristalina Georgievová

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?