Klimatické cíle EU: Pro jejich splnění potřebuje Česko soláry na brownfieldech, ukázala studie

Vyplývá to z aktualizované studie poradenské společnosti Deloitte, která byla zpracovaná pro Svaz moderní energetiky. Autoři ji představili na dnešní on-line tiskové konferenci.

Uvedli, že nejefektivnější je, aby vyhrazené peníze na snížení emisí a podporu obnovitelných zdrojů energie z Modernizačního fondu (MdF) mířily právě na tyto větší zdroje. Do roku 2030 do fondu z prodeje emisních povolenek, v závislosti na jejich ceně, půjde zhruba 150 miliard korun. V oblasti obnovitelných zdrojů má být hlavním nástrojem budoucího rozvoje program RES+, který je jedním z programů MdF a podle Deloitte je v něm aktuálně zhruba 46 miliard korun.

Pozemní fotovoltaické elektrárny jsou podle studie v českém kontextu ekonomicky nejvýhodnější nejen v porovnání s dalšími obnovitelnými zdroji jako vítr nebo biomasa, ale také ve srovnání se střešními alternativami. "Evropa debatuje nad výrazným zvýšením klimatických závazků. Cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů pro Česko na úrovni 22 procent nebude stačit a Česko bude své cíle navyšovat. Je tak dvojnásob důležité se zamyslet nad co nejekonomičtějšími řešeními pro naplňování těchto cílů a pro čerpání prostředků z Modernizačního fondu," řekl manažer oddělení energetika a zdroje Deloitte Česká republika Miroslav Lopour.

"Z naší aktualizované studie vyplývá, že nejlepším řešením zůstávají pozemní fotovoltaické elektrárny budované na zemědělsky nevyužitelných plochách. Velká fotovoltaika je relativně jednoduché, rychlejší a levnější řešení než ostatní zdroje. Stejný výkon z pozemní fotovoltaiky vyjde o 80 procent levněji v porovnání s fotovoltaikou na domech a o 20 procent levněji s fotovoltaikou na průmyslových střechách," dodal.

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák upozornil, že Česko jako poslední stát V4 nepodporuje výstavbu fotovoltaických elektráren prostřednictvím tržního mechanismu - aukcí nových kapacit. "Jedním z argumentů ministerstva průmyslu bylo, že solární zdroje získají dostatečnou podporu v rámci Modernizačního fondu," uvedl.

Pro menší zdroje, například střešní fotovoltaické elektrárny, podle svazu už existuje řada dotačních programů jako Nová zelená úsporám, OP PIK nebo navazující OP TAK. "Malé střešní elektrárny či energetické komunity jsou skvělé řešení, ale uhlí bez solárních parků a velké akumulace v tuto chvíli nenahradíme," dodal Sedlák.

"Studie potvrdila, že bez střední a velké fotovoltaiky českou energetiku zkrátka nedokážeme dekarbonizovat," doplnil Jan Fousek, předseda dozorčí rady Solární asociace a výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ. Studie podle něj ukázala, že systém aukcí je funkční v 19 zemích Evropské unie. Svazy podporují také solární zdroje na střechách, peníze z Modernizačního fondu by však měly mířit primárně na velké zdroje, míní. Také on uvedl, že menší instalace mají svoje dotační tituly.

Výstavbu solárních parků na brownfieldech a na méně kvalitní zemědělské půdě stejně jako rozvoj takzvané agrovoltaiky považuje za přínosnou i Komora obnovitelných zdrojů energie. Odmítá ale jejich zvýhodnění. "Zásadně nesouhlasíme s tím, aby tyto instalace měly přednost v čerpání dotací před ostatními žadateli," uvedla minulý týden v tiskové zprávě.

Instalovaný výkon solárních elektráren v ČR od roku 2012 stagnuje nebo roste jen mírně. Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu. V posledních měsících navzdory dopadům šíření koronaviru však podle prodejců roste zájem o fotovoltaické instalace na střechy domů.

Celkové náklady na takzvané podporované zdroje energie (POZE) v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun. Loni to bylo 45,4 miliardy Kč, solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.

Témata:  energetika,  solární energie,  ekonomika,  Česká republika,  EU,  klimatická změna