Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik škod napáchají turisté? Situace je neúnosná, památky a města se "obrňují"

Egypt, ilustrační fotografie
Egypt, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Mnoho obyvatel západní polokoule se nyní vrací zpět do kanceláře, kde je čas podělit se o příběhy a hodnocení uplynulé dovolené, napsal zpravodajský server Worldcrunch. A jedna otázka vždy zákonitě přijde na přetřes - jak moc tam bylo přelidněno? Cesty do oblíbených turistických destinací stoupají po celém světě.

Loni podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) vyrazilo ve světě do zahraničí odhadem 1,4 miliardy turistů. A odhady letošek předpovídají nárůst o tři až čtyři procenta.

Jistě, turistika přináší zisky a vytváří nové pracovní příležitosti. Přesto ji některé destinace na celém světě vnímají spíše jako problém nadměrného turistického ruchu.

Seznam potíží, které návštěvníci přinášejí, je dlouhý: davy, odpadky, rostoucí ceny bytů a pozemků, skryté náklady na zlepšení infrastruktury, aby splnila turistické požadavky, a finanční zátěž spojená s nutností chránit něco, co už je stejně poškozené - tedy přírodní prostředí a památky. Stoupá také širší povědomí o tom, jak cestování přispívá k emisím skleníkových plynů.

To vše se sčítá v "neviditelném břemenu", což je termín, který používá charitativní Nadace cestování (The Travel Foundation). Ta se snaží propagovat různé způsoby, jak zabránit zahlcování jednotlivých míst hromadnými příjezdy turistů.

Kroky proti sílícím davům návštěvníků už přijala řada světových destinací. Před časem přibyla na interaktivní mapu "míst trpících pod tlakem nadměrné turistiky" na webových stránkách Cestujte zodpovědně (Travel Responsible) dvě místa na Novém Zélandu - Waitangi a Matapōuri Mermaid Pools (Tůně mořské víly).

Matapōuri, která je posvátná pro místní obyvatele, už je od letošního jara na neurčito uzavřená, protože byla znečištěná opalovacím krémem a močí, informoval novozélandský zpravodajský server Stuff.

Novozélandská vláda přijala i celonárodní kroky. Od 1. července musí každý turista přilétající na Nový Zéland zaplatit turistický poplatek 35 novozélandských dolarů (525 Kč) pro zahraniční návštěvníky na ochranu přírody. Tento poplatek pomůže bojovat proti ekologickým škodám, které nadměrná turistika působí světově proslulým místům v zemi.

Velmi odlišný přístup k přílivu turistů na Machu Picchu přijala peruánská vláda. Toto pradávné incké sídlo je klíčovým bodem místní ekonomiky, a vláda nedávno schválila výstavbu nového letiště v oblasti Cuska. Doufá, že tím zdvojnásobí počet turistů na místě, které už teď navštíví ročně více než milion turistů.

Netrvalo dlouho a UNESCO poslalo peruánským úřadům varování, aby chránily inckou citadelu, která je už dlouho na seznamu památek světového dědictví; každá stavba, která by mohla mít vliv na chráněnou oblast, musí být schválena touto agenturou OSN.

Heslem "zoufalé časy si žádají zoufalá opatření" se začalo řídit italské město Benátky, které každoročně praská ve švech pod náporem 36 milionů zahraničních turistů. Zavedlo proto novou sérii pravidel včetně pokut od 25 do 500 eur (650 až 13.000 Kč) a trvalého zákazu vstupu do centra města pro turisty, kteří budou vykazovat "antisociální chování".

Mezi chováním, které je na základě těchto pravidel možné trestat, je například konzumace jídla a nápojů mimo vyhrazené oblasti, chůze po ulici v koupacím oděvu nebo s nahým hrudníkem, zpěv, křik nebo poslouchání hudby bez sluchátek od 23:00 do 08:00 a od 12:00 do 17:00. Italský deník Il Giornale informoval o dvou německých batůžkářích, kteří dostali pokutu 950 eur a pak byli vykázáni z města za to, že si vařili kávu na cestovním vařiči na schodech mostu Rialto.

Témata:  turistika turisté Itálie cestovní ruch Nový Zéland Peru cestování

Související

Aktuálně se děje

30. ledna 2026 20:24

Neprofesionální Pavel a chybující Macinka. Exprezident Zeman si nebral servítky

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.