Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronakrize nabourala důchodový systém, už je v deficitu přes 30 miliard

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Systém penzí v Česku skončil v září v propadu 30,4 miliardy korun. Za poslední čtvrtletí se schodek víc než zdvojnásobil. Příjmy z odvodů kvůli koronavirové krizi klesly. Výdaje po lednové valorizaci ale vzrostly. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Do propadu se soustava dostala letos po dvou letech v přebytku.

Příjmy zahrnují povinné odvody i dobrovolné pojištění. Letos za tři čtvrtletí byly meziročně zhruba o 14,6 miliardy nižší, tedy asi o čtyři procenta. Na konci září činily 352,7 miliardy korun. Na důchody se vyplatilo 383,1 miliardy, což je zhruba o 7,5 procenta víc než před rokem. Tehdy výdaje dosáhly 356,32 miliardy. Proti září 2013 se letos na důchody vyplatilo zhruba o sto miliard víc, uvedlo MF.

V červnu schodek činil 13,85 miliardy. O měsíc později se dostal na 20,55 miliardy, v srpnu na 24,35 miliardy a v září pak na 30,4 miliardy.

Státní rozpočet původně počítal s tím, že by se mělo na důchodovém pojištění letos vybrat 524,58 miliardy. V poslední verzi rozpočtového zákona, který se kvůli epidemii upravoval, je teď částka 482 miliard. K tomu, aby se číslo naplnilo, muselo by se do konce roku vybrat na důchodových odvodech ještě zhruba 129 miliard korun.

Česko je teď už podruhé kvůli šíření covidu v nouzovém stavu. Na jaře trval od 12. března do 17. května. Znovu ho vláda vyhlásila 5. října na 30 dní. Uzavřeny jsou školy, řada služeb a obchodů, kulturní, sportovní a rekreační zařízení. Experti už na jaře mluvili o vypnutí ekonomiky. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) dnes řekl, že se dá očekávat, že kabinet požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu.

Díky dobré kondici ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a růstu mezd byl v minulých dvou letech důchodový systém v přebytku. Nejhorší byl podle údajů propad v roce 2013, kdy celkový deficit činil 55,1 miliardy. V dalších letech se schodek snižoval. Před dvěma lety příjmy převýšily výdaje o 18,64 miliardy, loni pak o 16,44 miliardy.

Experti poukazují na to, že většinu posledních let byla soustava v propadu. Z červených čísel se dostala jen na vrcholu konjuktury. Národní rozpočtová rada, řada expertů i někteří politici upozorňují na to, že důchodový systém není beze změn udržitelný pro příští důchodce. O reformě jedná důchodová komise. Zatím se zabývala ale spíš opatřeními, která výdaje dál zvedají.

Pravidelné zvyšování penzí nařizuje zákon. Důchody se upravují vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Pokud by se nezdražovalo a výdělky nerostly, může vláda přidat až o 2,7 procenta.

Podle zákonných pravidel se průměrná starobní penze od ledna zvýší o 839 korun. Solidární pevná výměra, která je pro všechny stejná, se navýší o 60 korun na 3550 korun. Zásluhová procentní část penze se každému zvedne o 7,1 procenta. Valorizace si vyžádá pro příští rok zhruba 29 miliard navíc.

Samostatný důchodový účet v Česku neexistuje. Příjmy a výdaje jsou v rozpočtech jednotlivých ministerstev. Nejvíc penzí a největší sumu má na starosti Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která spadá pod ministerstvo práce. Své systémy mají pak resorty vnitra, obrany či spravedlnosti.

Témata:  důchody Ministerstvo financí České republiky státní rozpočet ekonomika

Související

Aktuálně se děje

9. března 2026 8:18

Drsné přiznání Veroniky Žilkové. Agátin otec jí měl být nevěrný

Jedno mají Agáta Hanychová a Veronika Žilková rozhodně společné. Obě se dočkaly dětí hned se třemi různými partnery. Nejstarší dcera Agáta se Žilkové narodila do prvního manželství, které skončilo rozvodem. Až teď prozradila, jaké byly okolnosti rozpadu vztahu. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.