"Vyšší tempo růstu průmyslové produkce v srpnu bylo ovlivněno zejména nízkou srovnávací základnou ve výrobě motorových vozidel. Pokud bychom od tohoto vlivu odhlédli, průmyslová produkce by podobně jako v minulých měsících vzrostla meziročně pouze mírně," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Výroba motorových vozidel se v srpnu meziročně zvýšila téměř o polovinu, zatímco před rokem se o více než čtvrtinu meziročně propadla.

Proti loňskému srpnu si o více než čtvrtinu polepšil kožedělný a farmaceutický průmysl. Přibližně o sedm procent se meziročně zvýšila výroba strojů a elektrických zařízení. Naopak o 15 procent se propadla produkce ve slévárenství a o více než deset procent klesla také ve výrobě ostatních dopravních prostředků, v oděvním průmyslu a výrobě chemických látek.

Od začátku roku průmyslová výroba podle statistiků vzrostla souhrnně o 0,7 procenta, vývoj byl ale mezi odvětvími různorodý. "Ve výrobě strojů a zařízení a výrobě elektrických zařízení se zvýšení poptávky projevuje již delší dobu. Pokles produkce naopak zaznamenáváme v některých energeticky náročných odvětvích, například ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství," konstatovala vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Vysoká tempa růstu či poklesu podle ní zaznamenala zejména odvětví, kde produkce obvykle více kolísá, což je například farmaceutický průmysl, respektive výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení.

Hodnota nových zakázek v srpnu meziročně vzrostla o 18,7 procenta, přičemž výrazněji, o 26,7 procenta, rostly tuzemské zakázky. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 14,9 procenta. Také nárůst nových zakázek ovlivnila loňská nízká srovnávací základna z automobilového průmyslu, doplnili statistici.