K loňskému oživení globální ekonomiky z velké části přispěly výdaje spotřebitelů, růst investic a obchod se zbožím, který překonal úroveň z doby před pandemií nemoci covid-19. Dynamika růstu ale v loňském roce po poklesu o 3,4 procenta v roce předchozím začala koncem roku zpomalovat. A to i ve velkých ekonomikách, jako je Čína, Evropská unie a Spojené státy. Vytratily se pozitivní účinky fiskálních a měnových stimulů a objevily se hluboké problémy v dodavatelských řetězcích.
Spolu s pokračující pandemií představují rostoucí inflační tlaky ve velkých rozvinutých ekonomikách a mnoha velkých rozvíjejících se zemích dodatečné riziko pro oživení, uvádí se ve zprávě. Globální inflace loni podle odhadů vzrostla na 5,2 procenta, což je více než dva procentní body nad trendem za posledních deset let.
V rozvinutých ekonomikách zvyšuje problémy v dodavatelském řetězci a inflační tlaky také nedostatek pracovních sil. Růst ve většině rozvojových zemí a v zemích procházejících transformací je ale obecně slabší.
Prognóza OSN je podobná prognóze Světové banky (SB), která byla zveřejněna v úterý. Ta snížila odhad růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,1 procenta, zatímco do té doby počítala s růstem o 4,3 procenta. Jako důvod uvedla pokračující epidemii covidu-19, snížení vládní ekonomické podpory a přetrvávající překážky v globálních dodavatelských řetězcích.
