Srbsko si dělá strach o jednoho z vysoce postavených politiků. Ministr pro veřejné investice Darko Glišić prodělal mrtvici během televizního rozhovoru v ranním pořadu Novo Jutro na stanici Pink TV.
Vyhlášení Svazové republiky Jugoslávie dne 27. dubna 1992 bylo zoufalým pokusem Srbska a Černé Hory udržet moc nad rozpadající se federací. Následovala série krvavých válek, etnických čistek a izolace. NATO nakonec po několika letech utrpení zasáhlo. Ne z humanistického idealismu, ale ze strachu před šířením chaosu a ztrátou vlivu na Balkáně.
Srbskou metropolí Bělehrad prošel o víkendu zřejmě největší protest v historii země. Podle dostupných informací se ho zúčastnilo až 325 tisíc lidí, kteří po listopadové tragédii požadují změny ve způsobu vládnutí.
Místopředseda srbské vlády Aleksandar Vulin ve středu při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve Vladivostoku prohlásil, že Srbsko je spojencem Ruska a nikdy nevstoupí do NATO.
Srbská policie zadržela dva muže v souvislosti se sobotním útokem na policistu, který před izraelským velvyslanectvím v Bělehradě v sebeobraně zabil útočníka s kuší. Podle ministra vnitra Ivicy Dačiče šlo o "cílený teroristický útok".
Nepříjemný incident řeší srbská policie. Strážce zákona se v sobotu dopoledne stal terčem útoku před budovou izraelského velvyslanectví v Bělehradě. Policista útočníka, který mu kuší způsobil zranění, zabil.
V případě, že Milorad Dodik oznámí odtržení, je politik z vládnoucí strany v srbské části Bosny a Hercegoviny přesvědčen, že válka vypukne během hodiny. Podle něho o tom není pochyb. Rusko podporuje úsilí místních úřadů o odtržení od zbytku země, což pro Západ znamená využití „balkánského kotle“ v konfliktu.
Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.
Nejméně 25 příslušníků mírových jednotek NATO utrpělo zranění při pondělních střetech s etnickými Srby na severu Kosova. Újmu na zdraví hlásí i Srbové. Evropská unie vyzvala prostřednictvím Josepa Borrella obě strany k tomu, aby se postaraly o deeskalaci.
Srbský prezident Aleksandar Vučić během sobotního stranického sjezdu odstoupil z čela vládnoucí Srbské pokrokové strany. Nadále ale zůstává hlavou státu. Podle Vučiće je potřeba nový přístup ve snaze sjednotit rozdělenou zemi.
NATO v sobotu vyzvalo Kosovo k deeskalaci a hledání řešení konfliktu prostřednictvím dialogu. V pátek začaly ozbrojené střety mezi kosovskou policií a etnickými Srby, kteří se snažili nedávno zvoleným zástupcům zabránit v převzetí úřadů v několika obcích na severu země.
Střelba, kterou 3. května rozpoutal v srbské škole třináctiletý chlapec, má už deset obětí. Dnes podle médií zemřela dívka, která po útoku dva týdny bojovala v nemocnici o život.
Srbskem, zemí poznamenanou válkou v Jugoslávii, tento týden mimořádně otřásl. Prezident Aleksandar Vučić dnes slíbil občanům, že po dvou masových střelbách ve dvou dnech, které nepřežilo 17 lidí, se postará o "téměř úplné odzbrojení" země.
Nejméně osm lidí zabil a dalších čtrnáct zranil střelec ve třech obcích v okolí města Mladenovac, které se nachází 50 kilometrů jižně od Bělehradu. Jde o druhý případ masové střelby v Srbsku během probíhajícího týdne. Dnes úřady oznámily zatčení útočníka.
Ve škole v srbském hlavním městě Bělehradu dnes střílel teprve čtrnáctiletý chlapec. Pět dětí zranil a zabil člena ochranky.
Srbsko souhlasilo, že dodá Kyjevu zbraně, nebo je již na Ukrajinu poslalo. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž to vyplývá z jednoho z uniklých dokumentů Pentagonu. Srbsko je jednou z mála zemí v Evropě, které na Rusko neuvalily sankce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
Na cestě k normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem byl zaznamenán pokrok, oznámil dnes šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Je ale potřeba další schůzka, která se uskuteční v březnu, dodal Borrell po jednání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a kosovským premiérem Albinem Kurtim.
Prezident Miloš Zeman se dnes setkal v Bělehradě se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučičem. Před vládní budovou Palác Srbsko ho srbský prezident přivítal s vojenskými poctami. Následovalo soukromé jednání hlav obou států i setkání národních delegací. Odpoledne pak bude v Bělehradě otevřen Český dům, o jehož zřízení se Zeman dlouhodobě zasazoval. Návštěva Bělehradu je předposlední zahraniční cestou Zemana v pozici českého prezidenta. Na poslední cestu pojede na Slovensko.
Prezident Miloš Zeman v neděli a v pondělí navštíví Srbsko. Na webu Pražského hradu to dnes uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. V Bělehradě se setká se srbským protějškem Aleksandarem Vučičem, představiteli vlády nebo Parlamentu.
Srbský prezident Aleksandar Vučić kritizoval snahy ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny verbovat v Srbsku žoldnéře do války na Ukrajině. Tato činnost je v rozporu se srbskými zákony a s ohledem na vstřícný postoj Srbska vůči Rusku je navíc "neférová", dodal Vučić podle agentury Beta.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes vzkázal Kosovu a Srbsku, že musejí snížit napětí, které mezi nimi vzrostlo poté, co Srbové na severu Kosova třetím dnem blokují důležité silniční tahy.
Srbsko požádá Severoatlantickou alianci, aby mu umožnila rozmístit srbské vojáky a policisty v Kosovu, ačkoli nepředpokládá schválení žádosti, uvedl dnes srbský prezident Aleksandar Vučić. Informovala o tom agentura Reuters. Prohlášení přichází v době rostoucích nepokojů na severu Kosova, který obývá převážně srbská menšina.
Srbsko a Kosovo za zprostředkování Evropské unie urovnaly spor ohledně pohybu svých občanů přes společnou hranici, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
4:00
Po víkendu bude následovat první ryze říjnový týden, jenž by měl ve srovnání s aktuálním týdnem přinést teplejší počasí. Teploty vyšplhají až na 19 stupňů, ukazuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě
V České republice se volby do Poslanecké sněmovny konají tradičně každé čtyři roky. Přesný termín pro letošní volby, který určil prezident Petr Pavel, letos připadá na 3. a 4. října 2025, a voliči v něm rozhodnou o novém složení Sněmovny, potažmo i nové vládě. Ačkoliv se princip voleb oproti těm před čtyřmi roky v zásadě nezměnil, jedna novinka se přeci jen objevila. Občanský průkaz v plastové podobě dnes mohou voliči nechat doma.
