reklama

Podle Lidových novin se poslanci nechali inspirovat spíše komunistickým zákonem na ochranu lidově demokratické republiky z října 1948 než zákonem prvorepublikovým. Soudí tak podle trestní sazby, kterou prvorepublikový zákon stanovil na osm dní až šest měsíců, zatímco dnešní poslanci spodní hranici trestu vůbec nezmiňují a horní stanovují na jeden rok.

Podle Hospodářských novin je argumentace poslanců "s odpuštěním pitomá". "Bolševická mentalita rozdělující svět na 'my' a 'oni' bohužel z Česka nikdy nezmizela, ač jsme si to po roce 1989 rádi namlouvali. Přežívala pod povrchem a čekala na dobu, kdy se bude moci opět vtělit do paragrafů," uvádějí v komentáři HN.

Všímají si také argumentace poslanců, kteří se mimo jiné odvolávají na zákon platný v Nizozemsku. "Jenže co má společného Miloš Zeman s nizozemským králem?" ptá se list. "Majitel nevymáchaných úst musí počítat s tím, že přes ně občas dostane nevymáchaným hadrem, byť zrovna sedí na Hradě," poukazují HN na prezidentovy vulgarismy ve veřejných projevech.

Také Právo poukazuje na prezidentovy urážky, "razítkuje kdekoho kdečím od zahraničních diplomatů po meziválečné intelektuály". Na druhou stranu se i prezident stal terčem nevybíravých útoků, od házení vajec, přes vyvěšení trenýrek na Hradě až po portrét v podobě lejna. Podle Práva ale prezident propásl příležitost pro důležité gesto, když se od poslanecké iniciativy hlasitě neodtáhl.

I Právo připomíná Havlův návrh na vyškrtnutí veřejného hanobení prezidenta z trestního zákoníku. A zdůrazňuje, že se tak stalo poté, co Havla u soudu označil bývalý disident Petr Cibulka za "prase a hovado".