Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tento rok požádalo o azyl v ČR 415 osob, nejvíce z Ukrajiny

Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Praha - Letos požádalo o azyl v Česku 415 cizinců, což je o 24 méně než za první čtvrtletí loňského roku. Nejčastěji chtěli azyl občané Ukrajiny (125 případů) a Iráku (107 žádostí). O ochranu nově žádají také Čínané.

Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl. Proti loňskému roku však letos podali o 83 žádostí méně. Iráčané loni naopak nebyli ani mezi deseti nejčastějšími národnostmi, kteří chtěli tuzemský azyl získat.

Proti loňsku se nově mezi nejčastější žadatele o azyl dostali obyvatelé Číny, kteří letos podali 40 žádostí. Přes deset žádostí podali lidé z Kuby, Vietnamu, Sýrie a Afghánistánu.

Od letošního ledna do března podle statistik ministerstva azyl získalo 91 lidí, dalších 80 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí.

Loni požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, což bylo o 369 meziročně víc. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostmi.

Témata:  Ministerstvo vnitra České republiky cizinci Česká republika

Související

Aktuálně se děje

18. září 2025 13:23

SPD a Stačilo hrozí problémy. Ústavní soud bude projednávat dvě stížnosti

Do vrcholící předvolební vřavy se chystá vstoupit i Ústavní soud. Podle předsedy Josefa Baxy se bude zabývat dvěma stížnostmi na skryté koalice, které se týkají kandidátek hnutí SPD a Stačilo. Obě uskupení mají podle průzkumů šanci se dostat do Poslanecké sněmovny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Otevírání obálky s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka

Mimořádná zpráva

Historici v Lánech otevřeli obálku se vzkazem od Masaryka. Nešlo o poslední slova

Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.