reklama

Výdaje zahrnující mimo jiné útraty za potraviny, bydlení, dovolené, zdraví či vzdělání ukrojily z čistých příjmů 77 procent. Rozpočty domácností se pozvolna zlepšují, ještě před pěti lety spotřební výdaje představovaly 81 procent příjmů.

Výdaje za bydlení a energie tvoří 20,8 %, výdaje za potraviny včetně nealkoholických nápojů mají podíl 19,8. Růst byl zaznamenán i u vydání za odívání a obuv, bytové vybavení a zařízení domácnosti, poštu a telekomunikace, rekreaci a kulturu či stravování a ubytování. Naopak méně utrácejí domácnosti za zdraví, které tvoří 2,6 % jejich výdajů, a za vzdělávání s 0,5% podílem.

"U domácností důchodců bez ekonomicky aktivních členů tvořily výdaje spojené s bydlením a energiemi 27,9 % a výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje 24,1 %. U domácností s dětmi patřily tyto položky také mezi nejvýznamnější, ovšem jejich podíly byly nižší. Představovaly 17,4 % a 19,0 %, přičemž struktura výdajů byla více rozložena mezi ostatní typy vydání. Hlavně na dopravu, pohonné hmoty a dopravní prostředky s 12,3% podílem," uvedl Martin Zelený, ředitel sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ.

"Například domácnosti důchodců vynaložily za vydání spojené se zdravím 4 600 korun na osobu ročně, zatímco osoba v průměrné domácnosti pouze 3 300 korun," doplnil Pavel Širmer z oddělení sociálních šetření ČSÚ.

Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy jsou loňské spotřební výdaje domácností rekordní. Po odečtení inflace vzrostly o 2,1 procenta, dodal. "Teprve loni se 'zlomilo' období šesti poměrně hubených let, 2010 až 2015, v nichž ani jednou meziroční růst spotřebních vydání nepřekročil úroveň jednoho procenta. Naposledy se tak stalo v roce 2009, kdy vzestup činil 1,7 procenta. V letech 2011 a 2012 došlo dokonce v reálném vyjádření, tedy po zahrnutí inflace, k poklesu spotřebních vydání," upozornil.

V posledních deseti letech byla struktura peněžních vydání domácností stabilní. V celém období od roku 1989 je však podle analytika Kovandy markantní růst podílu výdajů za služby, jenž stoupl z 18 procent na více než třetinu. Z takřka 40 procent na méně než 30 procent klesly výdaje za průmyslové zboží, zatímco podíl potravin klesl zhruba z 33 procent na 23 procent. "Tento vývoj struktury spotřebních vydání odráží přechod české ekonomiky od centrálně plánovaného na tržní hospodářství," poznamenal Kovanda.