Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvyšší soud se zabýval sousedskými spory o stromy a spadané listí, nový verdikt by měl vše vyřešit

Podzimní příroda, ilustrační fotografie
Podzimní příroda, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Brno - Nejvyšší soud (NS) vynesl verdikt, který by měl definitivně vyřešit sousedské spory o stromy. Justice má napříště zvažovat, zda byly stromy vysazené před účinností nového občanského zákoníku, anebo až po ní.

Použít ustanovení platné od 1. ledna 2014 na dříve vysazené stromy by bylo nepřípustnou retroaktivitou, uvedl NS.

Nový občanský zákoník říká, že pokud má vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice parcel. Pokud je už vysadil a nechal vzrůst, lze se domáhat jejich odstranění. Pokud z místních zvyklostí neplyne něco jiného, platí podle zákoníku pro stromy dorůstající zpravidla víc než tři metry výšky přípustná vzdálenost tři metry od společné hranice pozemků, pro ostatní stromy pak 1,5 metru.

V konkrétním sporu se sousedé z Královéhradecka přeli kvůli stromům, z nichž na vedlejší pozemek padalo jehličí a listí. Okresní soud v Hradci Králové žalobě částečně vyhověl a nařídil pokácet jedli a jalovec. Žalovaná strana podala dovolání, v němž žádala NS o ujasnění pojmů "rozumné" důvody" a "místní zvyklosti". NS ovšem dospěl k závěru, že sporné ustanovení vůbec nebylo možné aplikovat.

Starší občanský zákoník obdobný paragraf neobsahoval. V době jeho platnosti nebylo možné domáhat se v podobných situacích uložení aktivní povinnosti, například pokácení stromu, ale pouze toho, aby se soused zdržel určitého rušení. Sporné ustanovení nového občanského zákoníku lze tak aplikovat jen na stromy vysazené po 1. lednu 2014.

I aktuálně platný kodex však dává nespokojeným sousedům další prostředky k obraně, například takzvanou zápůrčí žalobu o zdržení se protiprávního zasahování do vlastnického práva. V konečném důsledku tak člověk může dosáhnout i pokácení dříve vysazených stromů, ačkoliv to nebude přímým žalobním požadavkem. Další možností je poukazovat na hrozící újmu na životě, zdraví nebo na vlastnictví.

Témata:  Nejvyšší soud zákony stromy podzim

Související

Aktuálně se děje

22. února 2025 16:02

Matějská pouť: Co to je a proč se slaví i v roce 2025?

Matějská pouť je tradiční jarní zábavní akce, která se každoročně koná v Praze. Jde o největší a nejstarší pouť v České republice, která má kořeny sahající až do 16. století. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Policie ČR, ilustrační foto

Útok v Hradci: Česko truchlí za oběti vraždy

Královéhradeckem se šíří smutek, hněv i strach. Tragédie, která se ve čtvrtek ráno odehrála v místním obchodě, zasáhla nejen blízké obětí, ale i širokou veřejnost. Dvě prodavačky, 19letá dívka a 38letá žena, se staly oběťmi brutálního útoku 16letého mladíka, který si je podle všeho vybral zcela náhodně.