Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejvíce liberálními byli poslanci TOP 09 a ODS, ANO je ve vládě spíše vopozici

Miroslava Němcová na 24. kongresu ODS
Miroslava Němcová na 24. kongresu ODS
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Liberální institut dnes zveřejnil výsledky analýzy, která zkoumala liberálnost českých politiků v uplynulém volebním období. V čele jsou František Laudát, Michal Kučera (oba TOP 09) a Miroslava Němcová (ODS). Naopak meti nejméně liberální patří Zdeněk Syblík, František Adámek (oba ČSSD) a Daniel Herman (KDU-ČSL).

Liberální institut hodnotil hlasování poslanců u tří desítek zákonů z pohledu dopadů na osobní svobody, státní regulace nebo daňové zatížení.

Laudátovo skóre vyšlo na 45 procent. "Ve Sněmovně není žádná liberální strana. Celkové výsledky jsou velmi pochmurné pro svobodu jednotlivce a volný trh," komentoval výsledky vedoucí projektu Martin Pánek. Na druhou stranu podle Pánka neexistuje ani poslanec, jenž by byl zcela neliberální. Syblík získal u autorů výzkumu hodnocení minus 67 procent.

Poslanci hnutí ANO získali ve zkoumání hlasování méně negativních bodů než ČSSD a KDU-ČSL, což podle Pánka potvrzuje, že hnutí je v podstatě opozicí ve vládě. Nejliberálnějším poslancem ANO byl ministr obrany Martin Stropnický. Podobně i KSČM měla podle zástupců institutu výhodu, že je v opozici a nemusela hlasovat pro vládní návrhy.

Témata:  František Laudát Miroslava Němcová Daniel Herman ODS TOP 09 KDU-ČSL Sociální demokracie (SOCDEM)

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy