Praha - Pro většinu z nás patří slovo válka do historie, ale co by se stalo, kdyby i tady ve střední Evropě se zítra rozhořel ozbrojený konflikt? Muži i ženy by měli být připraveni bránit svou vlast, nacionální cítění je však na západě spíše mizivé.
Společnost WIN / Gallup International uskutečnila ve více než 64 zemích průzkum, při kterých zpovídali z každého národa alespoň 1000 lidí. Hlavní otázkou bylo, zda jsou občané připraveni bojovat a zemřít za svou vlast. V západních státech je přitom ochota padnout pro dobro svého národa velmi nízká, mnohem více nacionalistů najdeme v rozvojových státech.
Ve Spojených státech se kladně k otázce vyjádřilo kolem 44 procent respondentů, u amerických spojenců bylo toto číslo dokonce nižší. V Kanadě by se obětovalo 30 procent lidí, Francii 29 procent, Velké Británii 27 procent, 30 procent Italů ctí svou zemi, 18 procent by pak padlo za Německo a pouhých 11 procent je připraveno zemřít v Japonsku. V dálné asijské zemi je to dáno zejména tím, že mnoho lidí stále odmítá vytvoření japonské armády po 2. světové válce.
Američané jsou v otázce hodně rozdělení. Mnohem více lidí je ochotné jít do boje a chránit aktuální americké území, méně lidí však už souhlasí s tím, aby americké zájmy bránili i v zahraničí na cizím území, a to i v případě bojů proti terorismu. Na druhou stranu až 71 procent Číňanů je ochotné se postavit do přední linie, stejně tak i 59 procent Rusů.
Evropa patří mezi kontinenty, kde by se lidé chtěli účastnit bojů nejméně. Kromě již zmíněných států má nejnižší procentuální ochotu Nizozemí (15 procent), dále Belgie (19 procent), Španělsko a Rakousko (shodně 21 procent), v České republice by ochotně padlo 23 procent lidí, což středoevropskou zemi posouvá spíše na konec žebříčku. Na Slovensku a v Maďarsku se průzkum neuskutečnil.
V Polsku má nacionální cítění až 44 procent obyvatelstva, čímž se člen Visegrádské skupiny řadí spíše doprostřed žebříčku. Nad Polskem se z evropských zemí umístilo ještě Řecko (54 procent), Švédsko (55 procent) a na špičce starého kontinentu je Finsko se 74 procenty. Z Evropy se ještě zařadilo se 62 procenty Ukrajina, kde momentálně probíhá válečný konflikt mezi vládou a separatisty.
Mezi země, které by se v případě konfliktu nemusely bát o podporu lidu, se řadí Maroko (94 procent), Fidži (také 94 procent), Pákistán a Vietnam (oba 89 procent) a Bangladéš (86 procent). celosvětový průměr je přitom 61 procent. Průzkum se také zaměřil na rozdíly mezi náboženstvím. Nejaktivněji by se zapojili muslimové (78 procent) následovaní hinduisty (77 procent). Na opačném konci jsou židé, jen 55 procent by se do ochotně přidalo do bojů.
Témata: válka, Češi, čeští vojáci, Armáda České Republiky
Související
6. září 2024 11:09
21. února 2023 10:30
10. listopadu 2020 22:58
12. února 2020 13:58
5. ledna 2020 22:46
14. října 2019 21:08
