Praha - Poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) může trpět dvě až pět procent dospělých. Projevuje se častým zapomínáním či ztrácením věcí, nepozorností a chaotičností. Léčba je podle psychiatrů kombinací psychoterapie a léků, které působí ve srovnání s jinými duševními poruchami překvapivě dobře.
Diagnóza bývala dříve spojovaná hlavně s dětmi, studie ale prokázaly, že u 60 procent pacientů se přenese do dospělosti.
"Mezi příznaky není nic nenormálního nebo nestandardního, co by každý člověk nezažil. Typické pro ADHD ale je, že příznaky přetrvávají 24 hodin denně a sedm dní v týdnu," řekl dětský psychiatr Pavel Theiner z Fakultní nemocnice Brno. "V případě, že si pacient uvědomí, že není schopen opustit dům, aniž by něco zapomněl, a přijít na schůzku včas, tak by se o to měl zajímat," doplnil ambulantní psychiatr Jan Čermák.
U dětí jde podle různých studií o tři až sedm procent populace, u dospělých o dvě až pět procent. "Typická dětská hyperaktivita se mění u dospělých ve vnitřní neklid a nepohodu. Porucha pozornosti zůstává pořád trvalá," dodal Theiner.
Porucha podle odborníků vzniká ještě před narozením, ze 75 procent je podmíněná geneticky. Další část tvoří například alkohol a kouření v těhotenství, předčasné porody, nízká porodní váha nebo komplikace při porodu. Podle Theinera může ADHD v populace přibývat, protože medicína je schopná zachránit novorozence s čím dál nižší porodní váhou.
Příznaky se začnou projevovat před 12 rokem života. U dětí jde o horší prospěch ve škole, nepozornost, roztěkanost či vyšší riziko úrazů. Vést může i k nižšímu vzdělání a horšímu pracovnímu uplatnění, než by odpovídalo inteligenci. Nemocní mají také vyšší riziko delikventního chování, užívání alkoholu a drog nebo třeba dopravních nehod.
Pacienti jsou podle Čermáka chaotičtí, častá je také prokrastinace čili odkládání úkolů na později. Vyhýbají se situacím, kdy očekávají selhání. Někdy ale naopak rozdělají mnoho projektů najednou, ale nedokážou je dokončit.
Podle Čermáka ADHD u dospělých často přeroste v jinou duševní nemoc, jako jsou deprese nebo úzkosti. "Dospělý si často neuvědomuje, že celý život poruchu má a že je léčitelná," uvedl. Nemocní mají často narušené sebevědomí a pocity selhání, protože nedokážou vyhovět nárokům, které na ně okolí klade.
Témata: nemoc, zdraví, psychiatrie, lidé
Související
7. listopadu 2024 19:29
5. listopadu 2024 18:25
3. listopadu 2024 11:46
9. září 2024 4:48
