Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nacistická propaganda v praxi? Svět si myslel, že Terezín je překrásné místo k žití

Den obětí holokaustu v Terezíně 27.1.2015
Den obětí holokaustu v Terezíně 27.1.2015
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

V říjnu 1941 Reinhard Heydrich rozhodl o zřízení sběrného tábora pro protektorátní Židy v Terezíně, ze kterého se později stalo uzavřené židovské ghetto. To osvobodila Rudá armáda 9. května 1945. Život v Terezíně proradně zneužili nacisté pro svou propagandu, svět tomu uvěřil.

První transport do Terezína přijel z Prahy 24. listopadu 1941. Bylo v něm 342 mladých mužů, jejichž úkolem bylo připravit objekty pro další transporty, které začaly do vznikajícího ghetta proudit od 30. listopadu 1941.

Celkem terezínským ghettem prošlo asi 155.000 mužů, žen a dětí, z toho asi 75.000 z Čech a Moravy, na 40.000 z Německa, 15.000 z Rakouska a další ze Slovenska, Maďarska, Nizozemska, Dánska a dalších zemí. Transporty odešlo více než 87.000 lidí - z nich se dočkalo osvobození 3800. mezi vězni bylo také více než 10500 dětí, asi 400 z nich zemřelo již v Terezíně, 7500 dětí se stalo oběťmi "konečného řešení židovské otázky".

Nacisté rovněž věznili a popravovali své odpůrce v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti a také bilance tohoto místa vzdáleného kilometr od Terezína je tragická. Za pět let prošlo branou Malé pevnosti na 32.000 lidí, z nichž zde zahynulo na 2600 lidí, další tisíce zahynuly po deportaci z Terezína. Vězněna zde byla třeba politička Milada Horáková.

Ghettu velela nacistická "komandantura", která předávala příkazy Židovské radě starších, jež se starala o vnitřní chod tábora. Přes těžkosti se radě podařilo aspoň částečně zorganizovat zdravotní a sociální péči, vyučování či bohoslužby. Kulturní činnost v ghettu, zčásti tajná, dodnes představuje fenomén, který nemá obdoby. Možnost "samosprávy", jakož i fakt, že Terezín nebyl vyhlazovacím táborem, však nacisté využili zvláště koncem války k jejich nechvalně známé propagandě.

 Nacistický film o Terezíně, realita byla zcela jiná

"Řekněme, že náš úžas byl obrovský, když jsme v ghettu nalezli město, které žije téměř normálním životem. Toto židovské město je skutečně udivující." Tato slova byla částí pochvalné zprávy delegáta Červeného kříže (ČK) Maurice Rossela po prohlídce Terezína v červnu 1944. Jejím vrcholem bylo uvedení opery Brundibár skladatele Hanse Krásy, kterou nejvíce proslavilo skladatelovo nastudování po jeho deportaci do Terezína s vězněnými dětmi.

Brundibár se v ghettu hrál víc než padesátkrát a bohužel po většině dětech zbyly jen smutné kresby a básničky. Tehdy jedenáctiletá Anna Hanusová později vzpomínala: "Na všechno skočili (ČK) a nepochopili ani text, který zněl v jedné kavárně: Pro tebe jsem se udělala hezkou". Takto Terezín prezentoval i nacistický propagandistický film z roku 1944.

Ghettem, kterému veleli postupně Siegfried Seidl, Anton Burger a Karl Rahm (pouze první a třetí byli po válce popraveni), prošli například spisovatelé Karel Poláček, Arnošt Lustig či Ivan Klíma, dirigent Karel Ančerl, režisér Dušan Klein, filozof Karel Kosík, politik Egon Lánský, herec Zdeněk Ornest nebo rabín Richard Feder. V ghettu zemřeli kupříkladu podnikatel Emil Kolben nebo otec českého zemského rabína Karola Sidona. Narodil se zde slovenský politolog Fedor Gál.

Témata:  nacisté koncentrační tábor Terezín historie

Související

Aktuálně se děje

1. října 2025 9:47

Premiéra Jaromíra Jágra v nové sezóně. Fanoušci se těšili, nastal problém

Čeští hokejoví fanoušci se v úterý měli dočkat návratu krále. Jaromír Jágr byl připravený naskočit k prvnímu zápasu za Kladno v novém extraligovém ročníku. Diváci ho ale nakonec na ledě neviděli. Trenér Rytířů po utkání prozradil, proč slavný útočník nenastoupil. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Petr Fiala (ODS) a Andrej Babiš (ANO) se utkali v duelu na CNN Prima News. (1.10.2025)

Babiš versus Fiala poprvé. Duel přinesl ostré slovní výpady a mávání grafy

Předvolební debata mezi premiérem a lídrem koalice Spolu Petrem Fialou šéfem hnutí ANO a expremiérem Andrejem Babišem se nesla v duchu ostrých osobních výpadů, obviňování a mávání grafy. Oba lídři se střetli v klíčových otázkách od inflace, daní a zadlužování státu přes důchodovou reformu a rodinnou politiku až po obranu, vztah k Ukrajině a klimatické závazky. Fiala obviňoval Babiše z nezodpovědnosti a z politických výmluv, zatímco Babiš vykresloval premiéra jako nekompetentního vůdce, který prý zadlužuje stát a selhává doma i v Bruselu.