reklama

Uvedli to na konferenci v Senátu o právu a dětech v kyberprostoru. Předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) se naopak přikláněl k 15 letům kvůli shodě s hranicí trestní odpovědnosti.

Jiří Průša ze sdružení označil návrh vlády za nepochopitelný. "Nastavením hranice na 15 či 16 let bychom se dostali do poněkud paradoxní situace, kdy děti od svých 15. narozenin budou vedle nakupování v e-shopu moci řídit malou motorku, mít sex, ale nebudou si moci oficiálně bez souhlasu rodičů založit účet na sociálních sítích," uvedl.

Jiří Palyza z Národního centra bezpečnějšího internetu poznamenal, že podle zkušeností ze škol jsou na sociálních sítích aktivní už děti od osmi let. "Minimálně polovina dětí si při založení na Facebooku zadá falešné datum narození a svůj účet tak má ještě před dosažením 13 let," uvedl. Kontrola věku uživatelů sociálních sítí je podle Palyzy obtížná. Neúčinné by bylo ověřování věku předložením čísla kreditní karty, neboť ta je vydávána i k bankovním účtům pro děti, dodal.

Česká rada dětí a mládeže podle svého předsedy Aleše Sedláčka ve svých členských organizacích zjistila zájem zachovat hranici na 13 letech, což je hranice nyní vyžadovaná provozovateli sociálních sítí. Nová unijní pravidla o ochraně osobních údajů (GDPR) umožňují členským zemím stanovit hranici v rozmezí 13 až 16 let. Neboť prováděcí zákon nebude v Česku schválen do 25. května, kdy unijní nařízení nabude účinnosti, bude v ČR podle odborníků platit horní věková hranice a uživatelé sociálních sítí mladší 16 let budou potřebovat souhlas rodičů.

"Česká vláda trestuhodně zaspala, respektive evropské nařízení zcela ignorovala, když na přípravu české úpravy měla takřka dva roky. Vládní nečinnost nepochybně způsobí značné komplikace," uvedl k tomu Antl. Zatímco nyní obcházení podmínky minimálního věku představuje porušení pravidel příslušné sítě, nově se podle GDPR bude jednat o nelegální jednání.