Praha - Pokud jsou do postkomunistické justice příliš brzy zavedeny moc výrazné prvky soudcovské samosprávy, může to vést k válce mezi soudcovskými frakcemi o ovládnutí systému. Vítěz pak "bere vše". V projevu u příležitosti akademického svátku Dies academicus to v Brně řekl vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty Masarykovy univerzity David Kosař.
Na téma soudcovské samosprávy v Evropě se Kosař zaměřuje díky prestižnímu starting grantu od Evropské výzkumné rady. Získal jej jako první Čech ve svém oboru.
V Česku se řadu let mluví o zřízení nejvyšší rady soudnictví, což dlouhodobě navrhují špičky české justice. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) se k myšlence stavěl zdrženlivě.
V Česku tedy dále trvá systém, kdy má správu justice v rukou především ministerstvo spravedlnosti, velký vliv ale mají také předsedové soudů, zejména kolegium šéfů krajských soudů a předsedové nejvyšších soudů.
Soudní rada existuje například na Slovensku. Má 18 členů, devět z nich nemusí být soudci, podmínkou však je právnické vzdělání a odborná praxe. Polovinu členů volí soudci, druhou exekutiva. Na Slovensku byl do roku 2014 předsedou rady kontroverzní Štefan Harabin, který zároveň stál v čele Nejvyššího soudu.
Na základě poznatků z více zemí Kosař dnes popsal mechanismy, jak si mohou vysoce postavení funkcionáři postupně podmanit více či méně samosprávnou soudní moc. Často postačí výběrové používání metody cukru a biče. Cukrátkem pro podporovatele je třeba přeložení na vyšší soud či jmenování předsedou senátu, případně funkcionářem soudu.
Na kritiky mohou nepříjemně dopadnout změny rozvrhu práce a pracovní náplně, případně přidělování složitých či jinak náročných kauz. Dříve nebo později pak může následovat kárné řízení. Kosař zmínil i důležitost způsobu, jak se v konkrétním státě vybírají soudci a jak se průběžně hodnotí jejich práce.
Ani samosprávné justiční orgány také nedokážou soudní moc vždy uchránit před autoritáři a populisty. "Mráz leckdy přichází zevnitř. Vždy se najde někdo, kdo je ochoten spolupracovat s populisty a autoritáři a uvnitř daného systému prosazovat zájmy dané politické strany nebo hnutí," varoval Kosař.
Externí element v samosprávě justice podle Kosaře není vždy na škodu. "Polská situace ukazuje, že je strašně lehké delegitimizovat soudní moc, která je uzavřená do sebe a nemá dostatečnou podporu zvenčí," uvedl Kosař.
Témata: justice, soudy, Robert Pelikán, Česká republika, zákony
Související
2. prosince 2020 11:54
10. listopadu 2020 11:13
19. října 2020 14:36
25. června 2020 14:56
28. dubna 2020 12:40
8. února 2020 12:53
