reklama

Za nejzávažnější důvod k odchodu z politické funkce pokládá veřejnost usvědčení z trestného činu souvisejícího s výkonem funkce. Politik musí v takovém případě odejít podle 94 procent respondentů. I pouhé obvinění z nezákonného jednání v souvislosti s výkonem funkce by mělo představovat konečnou podle 89 procent dotázaných.

Podobný názor mají lidé v případech, kdy trestný čin nesouvisí s výkonem funkce. V případě odsouzení by měl politik odejít podle devíti z deseti lidí. Pouhé obvinění považuje v tomto případě za důvod k odchodu 84 procent účastníků průzkumu.

Neoprávněné používání akademického titulu vidí jako důvod k rezignaci 83 procent respondentů. Tři čtvrtiny lidí si myslí, že stačí, aby byl nějaký politik "spojován s nějakou trestnou činností".

Úmyslné lhaní při veřejném vystoupení považuje za důvod k odstoupení 73 procent lidí. Odsouzení v občanském sporu pro pomluvu by mělo znamenat konec kariéry v politice podle 64 procent lidí.

Přibližně šest z deseti dotázaných vidí jako důvod k odstoupení zavinění vážné dopravní nehody, výtržnost v opilosti a situaci, kdy je politik spojován s nevyjasněnými finančními či majetkovými operacemi. Společensky nevhodné chování by mělo znamenat konec v politice podle 55 procent lidí.

Relativně tolerantní je veřejnost k přestupku nesouvisejícímu s výkonem politické funkce. Jako důvod k odchodu takový případ označilo 37 procent dotázaných. Přibližně čtvrtina respondentů by si přála odchod funkcionáře, jehož příbuzný se dopustil úmyslného trestného činu.

Nejtolerantněji se Češi staví k manželské nevěře politiků. Důvodem k odchodu je podle 22 procent občanů.

Od minulého průzkumu z března 2015 se statisticky významně snížil požadavek na odstoupení politiků v případě důvodů spojených s trestnými činy. Největší pokles byl zaznamenán u důvodů "nevyjasněnost majetkových nebo finančních operací" a "spojení politika s nějakou trestnou činností," uvádí zpráva CVVM.

Průzkum CVVM se konal od 7. do 19. dubna. Na dotazy odpovídalo 1115 respondentů ve věku od 15 let.