Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Aktuální průzkum: ANO ve vedení, Piráti se propadli za ČSSD a komunisty

Volby do Poslanecké sněmovny
Volby do Poslanecké sněmovny
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. Největší podporu má ANO (31 %) následuje ODS (14 %). ČSSD by získala 11 % hlasů, KSČM 10,5 % a Piráti 10 %.

Pokud by se v červnu 2018 konaly volby do Sněmovny, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 62 % občanů ČR.

Podpora hnutí ANO ve srovnání s květnovým měřením v červnu nepoklesla a mírný nárůst v bodovém odhadu není statisticky významný. V dlouhodobém horizontu je podpora hnutí spíše stabilní na úrovni kolem 30 %.

Zároveň v dlouhodobějším horizontu z hlediska trendu v první polovině roku 2018 dochází k mírnému nárůstu podpory ODS a mírnému poklesu podpory Pirátů. "Co se týče ČSSD, oproti předešlému měření pozorujeme jistý pokles, avšak z dlouhodobějšího hlediska se dá opět mluvit o stabilní podpoře této straně a minulé měření lze považovat spíše za výkyv," uvedl soc.cas.cz.

SPD Tomia Okamury má 6,5 %. Lidovci by v červnu obdrželi 6 % hlasů. Do Sněmovny by se nedostala TOP 09 (4,5 procenta) a zástupci hnutí STAN (4,5%). Zelení mají jedno procento.

Témata:  volební preference Hnutí ANO ODS Sociální demokracie (SOCDEM) Česká pirátská strana KDU-ČSL KSČM Starostové a nezávislí Svoboda a přímá demokracie TOP 09 volby

Související

Aktuálně se děje

15. září 2025 8:24

Agáta Hanychová a dovolená s Prachařem. Tyhle vzpomínky nevymaže

Agáta Hanychová zažila spoustu romantických dovolených s řadou životních partnerů. Jen jedna je ale opravdu nezapomenutelná. A její současný manžel Mirek Dopita bude možná zklamaný, že se nejednalo o pobyt s ním. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Energetika, ilustrační fotografie.

Komentář

Kdy fixovat ceny energií? Vyplatí se sledovat i vývoj v Německu

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu. Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?