Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sociálně slabí se stěhují do běžných bytů. Stát jim poskytl 1160 dávek na kauci

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Úřady práce poskytly od roku 2016 zhruba 1160 mimořádných dávek, díky nimž mohli lidé z ubytoven či jiného nestandardního bydlení zaplatit kauci a pronajmout si běžný byt. Téměř 560 dalších žádostí o dávku k získání bytu úředníci zamítli. Vyplývá to z výroční zprávy vládní agentury pro sociální začleňování. Dokument, který má ČTK k dispozici, by měla ve středu projednat vláda.

Agentura zahájila svou činnost v březnu 2008. Funguje jako jeden z odborů úřadu vlády. Zaměřuje se na boj s chudobou. Loni spolupracovala se 60 obcemi, městy či mikroregiony, v nichž se nacházelo přes 230 takzvaných vyloučených lokalit.

Podle analýzy, kterou si před několika lety nechalo vypracovat ministerstvo práce, chudinských ulic, domů či čtvrtí v Česku přibývá. Zatímco v roce 2006 jich byly asi tři stovky, v roce 2014 kolem 600. Podle výroční zprávy o stavu romské menšiny za loňský rok v sociálním vyloučení žila polovina Romů, podle odhadů tedy asi 120.000 dětí a dospělých.

Agentura ve své zprávě uvádí, že loni se ve spolupráci s obcemi zaměřovala hlavně na sociální bydlení, zvýšení kapacity krizového bydlení a služeb na pomoc potřebným či na systém obsazování obecních bytů. Dalšími tématy bylo vzdělávání, zaměstnávání, zdraví či sociální práce.

S přidělováním dávky mimořádné okamžité pomoci na úhradu kauce počítá vládní strategie boje proti sociálnímu vyloučení. Podle ní se od roku 2016 do konce roku 2020 má do běžných bytů z ubytoven a dalšího nestandardního bydlení přestěhovat 6000 domácností.

Předloni úřady práce vyplatily 545 dávek mimořádné okamžité pomoci na zaplacení kauce. Celkem 265 dalších žádostí ale zamítly. V minulém roce příspěvek získalo 475 domácností, 222 neuspělo. Letos zatím podle agentury dostalo peníze na kauci od státu 137 žadatelů, 69 dalším úředníci nevyhověli. Nejvyšší počet vyplacených mimořádných dávek je v Praze, nejvíc zamítnutých žádostí je v Moravskoslezském kraji.

Dávka na kauci může dosáhnout až dvojnásobku obvyklého nájemného v daném místě. Před přidělením úřady hodnotí, jaké dávky a jak dlouho žadatel pobírá, kde žije či kolikrát se stěhoval. Pokud v minulosti už člověk peníze na kauci získal a nyní o ně usiluje znovu, hraje roli i to, proč mu nájem skončil.

Agentura účinnost dávek posuzovala, a to u 768 vyplacených příspěvků od počátku roku 2016 do loňského května. Podle zjištění si víc než čtyři pětiny domácností z ubytoven, které se díky mimořádné dávce na kauci a vybavení mohly přestěhovat do běžného bytu, bydlení po roce udržely. Téměř pětina se pak obešla bez dávek na bydlení.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se v programovém prohlášení zavázala, že připraví zákon o sociálním bydlení. V kapitole o bytové politice stojí, že norma bude řešit potřeby lidí v nouzi a na okraji společnosti, vytvoří podmínky pro obce a s nájemníky sociálních bytů budou pracovat sociální pracovníci. Premiér Babiš před nedávnem řekl, že samostatný zákon nevznikne a vláda se soustředí na program stavby bytů. Zástupci organizací na pomoc lidem v nouzi to kritizují. Vyzvali premiéra, aby kabinet normu předložil.

Témata:  sociální dávky Úřad práce bydlení

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Václav Klaus

Klaus o hádce Macinky: Pokud by se s Clintonovou a Sikorskim nestřetl, zklamal by mě

Bývalý prezident Václav Klaus se v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS zastal současného ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Podle Klause je prakticky nemožné, aby se politik s Macinkovými pravicovými názory nepohádal s lidmi jako Hillary Clintonová nebo polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Pokud by k takovému střetu na Mnichovské bezpečnostní konferenci nedošlo, Macinka by prý Klause velmi zklamal.