reklama

"Bohužel je zřejmé, že plýtváme léky. Léčiv je v domácnostech opravdu hodně. Jsou mezi nimi exspirovaná nebo otevřená balení, ale dále nevyužitá, protože lidé už třeba nevědí, na co dané léky jsou. Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis," uvedla ředitelka SÚKL Irena Storová.

Jediným správným způsobem likvidace léčiv je podle odborníků jejich vrácení do lékárny, kde je vyzvedávají specializované firmy. Každá lékárna je povinná je bezplatně přijímat, dostává za to peníze od kraje. Firma pak zařídí spálení odevzdaných léků ve spalovně při vysokých teplotách. Likvidace jedné tuny kraj stojí asi 34.000 korun.

V roce 2008 bylo podle SÚKL zlikvidováno 235 tun nepoužitých léčiv, v roce 2013 to bylo 281 tun a předloni 571 tun. Asi čtvrtina domácností podle SÚKL vyhazuje léky do běžného odpadu, splachuje do WC nebo se pokouší odevzdat ve sběrných dvorech. Předloni to byly léky podle odhadů ústavu za 1,3 miliardy korun.

Storová doplnila, že léky jsou z pohledu odpadového hospodářství nebezpečný odpad. "Při odložení léků do popelnice hrozí prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do WC se zase mohou nebezpečné látky dostat do spodních vod a je velmi obtížné je následně odstranit," dodala.

Z průzkumu SÚKL dále vyplývá, že lidé mají doma průměrně 11 různých léků, nejčastěji ty na bolest s paracetamolem a ibuprofenem. Lékárnička by se podle Storové měla kontrolovat aspoň dvakrát ročně, jestli neskončila lékům doba použitelnosti.

Za léky se v Česku vydá asi 18 procent částky, která jde na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění, jež mělo loni k dispozici přes 300 miliard korun. Léky jsou také nejčastější položka z oblasti zdraví, kterou si lidé platí sami. V roce 2018 to bylo průměrně 1500 korun za volně prodejné léky a přes 1100 korun za doplatky na léky na recept.

Loading...
reklama