Nenávistné projevy na internetu - články, příspěvky na sociálních sítích, anonymní komentáře a diskusní příspěvky - tvoří 98 procent všech zaznamenaných incidentů. "Nárůst výskytu souvisí s celkovou atmosférou ve společnosti, kterou stejně jako v roce 2020 významně ovlivňovala pandemie nemoci covid-19," sdělil předseda federace Petr Papoušek.

Za znepokojivý trend označila organizace zvýšený počet evidovaných projevů vyhrožování, schvalování, ospravedlňování či vyzývání k fyzické agresi. "Ačkoliv se počet těchto incidentů stále pohybuje v řádu nižších desítek, jejich meziroční nárůst je skoro dvojnásobný," upozornila. Doplnila, že v Česku loni - podobně jako v zahraničí - výrazně vzrostly antisemitské výpady ze strany příznivců extrémní pravice.

"Antisemitismus v internetovém prostředí nelze podceňovat. Analýza zahraničních násilných antisemitských útoků a profilu jejich pachatelů potvrzuje, že aktu násilí téměř vždy předchází radikalizace a nenávistné projevy ventilované na internetu," varovaly židovské obce obdobně jako v předchozím roce.

Odhadovat, zda se na příštích statistikách projeví letošní dočasné zablokování osmi dezinformačních webů, je podle Papouška předčasné. Zbyněk Tarant z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity na dotaz ČTK uvedl, že většina těchto webů patřila k významným šiřitelům antisemitského obsahu v Česku. Přesto podle něj budou důsledky zablokování minimální, protože většina webů se přesunula na zahraniční domény. "Tato scéna se spíše zatlačila hlouběji do podzemí a naučila se lépe pracovat s moderními technologiemi," podotkl.

Papoušek doplnil, že za důležité v tomto ohledu pokládá to, že Evropská unie vyvíjí značný tlak na platformy jako je Facebook, Instagram, Amazon či Google.

Loni také vznikla první evropská strategie boje proti antisemitismu. Ministerstva vnitra a zahraničních věcí v současné době pracují na národní strategii. Podle Veroniky Roubíček Šternové z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra bude ČR tuto problematiku řešit i při nadcházejícím předsednictví v Radě EU. "Pro Francii byl nárůst antisemitských incidentů důležitým tématem. My určitě navážeme, budeme se tomuto tématu věnovat," řekla.

Federace židovských obcí loni zaznamenala také tři znehodnocení židovského majetku a pět případů vyhrožování násilným činem, obtěžování nebo urážky konkrétního člověka kvůli jeho skutečnému či domnělému židovství. V těchto kategoriích byl počet evidovaných incidentů srovnatelný s předchozími roky.

Podle organizace je pravděpodobné, že skutečný počet antisemitských incidentů byl loni vyšší. Oběti či svědkové projevů antisemitsky motivované předsudečné nenávisti se totiž často rozhodnou tyto činy nenahlásit příslušným orgánům nebo si z různých důvodů nepřejí sdělovat detaily svých negativních zkušeností.

"Přes závažnost některých zjištění je nutné opět konstatovat, že Česká republika představuje pro židovskou komunitu bezpečnou zemi, zejména pak ve srovnání s jinými státy střední a západní Evropy," uzavřela federace.

Tarant míní, že trend nárůstu antisemitských incidentů se dal do určité míry předpokládat a že zřejmě budou vzrůstat i letos, mimo jiné v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. V průzkumech veřejného mínění mají Češi vůči židovské menšině neutrální postoj, podle Taranta ale ve společnosti přetrvává latentní antisemitismus. "Je zde potenciál pro změnu v reakci na stimuly, jako je eskalace blízkovýchodního konfliktu nebo pandemie covidu-19," poznamenal.