reklama

Radiožurnál dnes uvedl, že i když odborníci vládě na jaře doporučovali, aby pro zvládnutí druhé vlny zajistila 1000 až 3000 operátorů pro trasování pozitivně testovaných, v polovině září jich bylo jen 578. Jejich počet se alespoň na tisíc podařilo navýšit až 6. října.

Nedostatek operátorů byl podle rozhlasu způsoben tím, že se vláda spoléhala na vlastní zdroje a nezačala včas se zřízením externího call centra, byť to sama plánovala. S tím kabinet začal až v září a dodnes nejsou ukončena výběrová řízení.

Za chybu považuje nedostatek operátorů i Vladimír Dzurilla, šéf Národní agentury pro komunikační a informační technologie, která má na starosti Chytrou karanténu, a také vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). "Náš problém byl v tom, že jsme počet trasovačů pořád doplňovali, než že bychom je měli navíc. Mělo jich být víc, to je pravda," uvedl Dzurilla.

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) Radiožurnálu řekl, že plán Chytré karantény vycházel primárně z navýšení interních zdrojů, to znamená s obsazením asi 200 nových míst v průběhu léta. Mělo jít o mediky, celníky nebo pracovníky úřadu vlády. Jenže podle doporučení odborníků se měli operátoři nabírat spíše z externích zdrojů, počítal s tím také vládní materiál z května.

Ministerstvo zdravotnictví ale přiznává, že výběrová řízení na dlouhodobé zajištění dostatku operátorů teprve probíhají. "Na to, aby se vysoutěžilo externí call centrum, nebyl od nikoho žádný oficiální návrh. Nikdo s tím za mnou nepřišel," tvrdí exministr Vojtěch. Za naplnění vládního materiálu podle něj zodpovídal centrální řídící tým v čele s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou. Rážová ani tiskový odbor ministerstva zdravotnictví na dotaz Radiožurnálu zatím nereagovaly.

"Jsem přesvědčen, že nefunkční trasování je jedním z hlavních důvodů, proč se v září počet nakažených tak rychle zvýšil," řekl rozhlasu zakladatel webu Hlídač státu Michal Bláha, který boj vlády s koronavirem dlouhodobě podrobně mapuje.

reklama