Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Do českého předsednictví v EU zbývají dva roky, priority se řeší už teď

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Dva roky před zahájením druhého českého předsednictví v Evropské unii je rozhodnuto o jeho rozpočtu, který ale opozice i vládní ČSSD považují za podhodnocený. Začala také debata o prioritách předsednictví, zatím jsou zvoleny široké okruhy a vláda bude v příštím roce seznam zužovat s ohledem na vývoj ve světě i v EU.

Půlroční rotující předsednictví v sedmadvacítce dnes převzalo Německo, před Českem budou na řadě ještě Portugalsko, Slovinsko a Francie.

Rozpočet na české předsednictví schválila vláda už loni v říjnu, vyčlenila na něj 1,24 miliardy korun. První české předsednictví v první polovině roku 2009 přitom stálo 3,75 miliardy korun, v dnešních cenách zhruba 4,32 miliardy. Kabinet při rozhodování o rozpočtu nebyl jednotný, návrh podpořili pouze ministři hnutí ANO.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) následně varoval, že rozpočet je nedostatečný a že kvůli němu bude české předsednictví personálně oslabené. Podobné výhrady vyjádřili i zástupci opozice, podle nichž hrozí, že Česko bude při předsednictví neviditelné a nepodaří se mu prosadit důležité body vlastní agendy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) naopak omezení rozpočtu uvítal a po schválení návrhu uvedl, že ušetřit lze například nahrazením některých fyzických jednání videokonferencemi. Stejný postoj vyjádřil letos i vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), podle něj se tento postup ukázal jako účinný při nynější pandemii koronaviru.

Část odborníků ale před upřednostňováním videokonferencí před fyzickými schůzkami varuje. Diplomatický zdroj obeznámený s jednáním EU ČTK řekl, že videokonference pořádané kvůli pandemii místo klasických summitů byly jedním z důvodů, proč se během posledního půl roku podařilo dosáhnout jen minimálního pokroku při jednání o víceletém finančním rámci unie. Podle něj unijní lídři při videokonferencích často pouze přečtou národní pozice, chybí ale prostor pro neformální jednání, při nichž se nejčastěji nalézají kompromisy.

Česko také zahájilo debatu o prioritách nadcházejícího předsednictví. Vláda zatím zvolila široký okruh témat. Za prioritní oblasti považuje rozvoj vnitřního trhu, zajištění bezpečnosti Evropy a pokrok při digitalizaci. Mezi prioritními okruhy jsou také ekologie, udržitelnost a sociální soudržnost. Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové se seznam bude v budoucnu zužovat, první oficiální verzi priorit by vláda měla schválit počátkem příštího roku.

Volbu prioritních témat ale může významně ovlivnit aktuální situace ve světě a v EU. Příkladem je právě začínající německé předsednictví, které původně mělo jako jednu z hlavních priorit pokrok v ekologické transformaci Evropy, ovšem vzhledem k aktuální situaci se bude muset zabývat zejména řešením následků pandemie koronaviru a vyjednáváním o vztazích mezi EU a Londýnem poté, co Británie letos po několika odkladech opustila unii.

Témata:  Česká republika EU Andrej Babiš Tomáš Petříček

Aktuálně se děje

18. dubna 2024 12:54

Babiš sepsul migrační pakt EU. Fialu a Rakušana obvinil ze zrady na Česku

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy