Míra nezaměstnanosti v Česku v září mírně vzrostla na 3,5 procenta

Oslovení analytici soudí, že první zářijový nárůst nezaměstnanosti od roku 2013 ale znamená začátek ochlazování české ekonomiky a v následujících měsících bude lidí bez práce mírně přibývat. Scénář dramatického propouštění podle nich ale není pravděpodobný.

V září úřady evidovaly 256.380 lidí bez práce a 306.098 volných míst, což bylo proti předchozímu měsíci zhruba o 6200 méně. Loni v září nezaměstnanost také činila 3,5 procenta, meziměsíčně však byla nižší o desetinu procentního bodu. Bez práce bylo tehdy 262.142 lidí a zaměstnavatelé nabízeli téměř 360.000 volných pozic.

Analytik České bankovní asociace Jakub Seidler uvedl, že nezaměstnanost vzrostla mezi srpnem a zářím poprvé za devět let, přičemž i v covidovém roce 2020 jen stagnovala a v ostatních letech mírně klesala. Podle něj se tak na základě srpnového a zářijového vývoje zdá, že i po zohlednění příchodu Ukrajinců začíná trh práce nepatrně ochlazovat, ale až další měsíce potvrdí, jestli je to tak skutečně.

"Jde o poměrně zřetelný signál počínajícího ochlazování české ekonomiky, jelikož historicky je září standardně měsícem, kdy má nezaměstnanost tendenci vlivem kalendářních efektů spíše klesat," potvrdil Seidlerova slova analytik Cyrrusu Vít Hradil. Ačkoli jsou podniky pod tlakem, jejich ochota propouštět bude podle analytiků ale zřejmě pod tíhou covidové zkušenosti přece jen menší.

Ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon uvedl, že v září do evidence úřadů mimo jiné dorazila jako každý jiný rok hlavní vlna absolventů, vývoj na pracovním trhu ale nijak výrazně neovlivnila. Na druhou stranu například stoupla zahraniční zaměstnanost, když v příhraničních oblastech pendleři nastoupili opět do zaměstnání.

Podle úřadu se další situace bude odvíjet i od průběhu válečného konfliktu na Ukrajině, aktuální epidemické situace a dopadů energetické krize na zaměstnavatele. Od únorového začátku války na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu práci v ČR 131.704 uprchlíků z Ukrajiny. Někteří už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci září tak v ČR pracovalo 88.909 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání Ukrajinci tvořili v září 4,5 procenta, uvedl úřad.

Nárůst počtu lidí bez práce proti srpnu zaznamenala většina krajů, v šesti stagnovala. Nejvyšší podíl nezaměstnaných zůstal v Ústeckém kraji, kde meziměsíčně ještě narostl o 0,1 bodu na 5,3 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj, kde bylo stejně jako v srpnu 4,9 procenta lidí bez práce. Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných podle Úřadu práce i loni, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti, 2,5 procenta, byla v Pardubickém kraji. Pod třemi procenty byla také v Jihočeském, Plzeňském a Zlínském kraji a na Vysočině.

Mezi okresy je nezaměstnaností nejvíce postiženo Karvinsko, kde v září bylo bez práce 8,3 procenta lidí. Mostecko a Chomutovsku měly více než šestiprocentní nezaměstnanost. Nejlepší situace s mírou nezaměstnanosti 1,5 procenta byla v okrese Praha-východ. Pod dvě procenta se dostaly ještě okresy Pelhřimov, Praha-západ, Rychnov nad Kněžnou a Benešov.

Témata:  práce,  nezaměstnanost,  Úřad práce