Nezaměstnanost v Česku v červnu klesla na 3,1 procenta

Stále je vysoký zájem o zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu, ale trh práce ovlivňují také sezonní činnosti. Týká se to zejména stavebnictví, zemědělství, lesnictví, rybářství, živočišné a potravinářské výroby, ale také cestovního ruchu, pohostinství, prodeje a služeb. "V souvislosti s tím, ale i vysokým počtem míst v průmyslu, klesl počet nezaměstnaných mužů. V evidenci Úřadu práce ČR jich bylo meziměsíčně o 3477 méně, tedy celkem 105.774. V menší míře se objevují nabídky letních brigád," uvedl ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Podle dostupných zdrojů získalo v ČR od ruského napadení Ukrajiny práci celkem 84.594 Ukrajinců, zhruba tři čtvrtiny z toho jsou ženy. Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci června tak pracovalo na území Česka 68.777 občanů Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce z nich v Plzeňském a Středočeském kraji a v Praze. Nejčastěji pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě.

Najmon uvedl, že Ukrajinci nastupují hlavně na dlouho neobsazené pozice. "Případně našli uplatnění v oblasti sezónního zaměstnávání. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali," podotkl. Zároveň ale dál platí, že do ČR přicházejí především ženy, které většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti. "Navíc dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu," dodal Najmon.

Nejnižší nezaměstnanost zůstává nadále v Pardubickém kraji, kde bylo ke konci června bez práce 2,1 procenta lidí. Naopak v Ústeckém kraji je nezaměstnanost 4,9 procenta, nejvíce v Česku. Mezi jednotlivými okresy je na tom dlouhodobě nejlépe Praha-východ. Práci tam v červnu hledalo 1,1 procenta lidí. Pod dvě procenta se dostaly ještě okresy Praha-západ, Pelhřimov, Jindřichův Hradec, Benešov, Rychnov nad Kněžnou, Plzeň-jih, Jičín a Zlín. Na opačném konci tabulky je Karviná s osmiprocentní mírou nezaměstnanosti.

Na jedno volné pracovní místo připadá v ČR v průměru 0,7 uchazeče. Na Karvinsku je to 9,7 uchazeče, naopak v okrese Praha-východ je to jen 0,1 uchazeče.

Průměrný věk nezaměstnaných byl v červnu 43,9 roku, zatímco loni to bylo 43,2 roku. "Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám," uvedl Úřad práce. Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním.

Analytici: Červnová míra nezaměstnanosti zřejmě již dosáhla dna

Červnová míra nezaměstnanosti bude znamenat její nejnižší úroveň za celý letošní rok, odhadli analytici oslovení dnes ČTK. V dalších měsících podle nich již zřejmě mírně poroste. A pokud Rusko zastaví dodávky plynu, ekonomika spadne do recese a nárůst nezaměstnanosti bude výraznější, upozornili někteří. Nezaměstnanost v červnu klesla proti květnu o desetinu procentního bodu na 3,1 procenta, oznámil dnes Úřad práce ČR. V evidenci úřadů práce bylo na konci měsíce 231.309 lidí, o 4159 méně než v květnu. Zaměstnavatelé nabízeli více než 319.000 volných míst, jejich počet se však od konce května snížil zhruba o 18.000. Loni v červnu byla nezaměstnanost 3,7 procenta.

"Míra nezaměstnanosti se tak v červnu dostala na úroveň odpovídající lednu roku 2020, těsně před vypuknutím koronavirové pandemie," řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Červnový pokles je podle něj do značné míry standardním kalendářním jevem, když již naplno běží sezonní práce a na trh práce dosud nedorazil čerstvý ročník školních absolventů hledajících uplatnění. Ve zbytku léta již další pokles neočekává.

Podíl nezaměstnaných osob se tak v posledních měsících nachází jen nepatrně nad úrovni roku 2018, upozornil analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Meziměsíční pokles počtu nezaměstnaných v průběhu letních měsíců je však podle něj letos mírně slabší, než tomu bylo v předcovidových letech 2018 a 2019. To naznačuje, že trh práce nesměřuje ke stavu před příchodem pandemie. To však patrně souvisí i se strukturálními změnami na trhu práce z titulu pandemie. Obecně se však na míru ekonomické nejistoty trh práce letos vyvíjí stále příznivě, dodal.

Zatímco za celý rok 2021 činila průměrná míra nezaměstnanosti v české ekonomice 3,8 procenta, což představovalo mírný nárůst ze 3,6 procenta v roce 2020, letos by podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče v celoročním vyjádření měla klesnout na 3,3 procenta. V červenci podle něho nezaměstnanost mírně stoupne na 3,2 procenta a na této úrovni či v její blízké oblasti setrvá po celé třetí čtvrtletí. V závěrečném čtvrtletí může kombinace sezónních faktorů a slabšího růstu české ekonomiky vést k dalšímu mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti, podotkl.

"Celkově se nezaměstnanost již blíží svému dnu a v závěrečných měsících letošního roku ji čeká obrat k mírnému vzestupu," souhlasila analytička Komerční banky Jana Steckerová. Nasvědčují tomu i předstihové indikátory. Na firmy i zákazníky již doléhají neúměrně vysoké ceny vstupů, což nabírání nových zaměstnanců brzdí. Za celý letošní rok očekávám podíl nezaměstnaných v průměru 3,3 procenta, v příštím roce pak na 3,5 procenta, dodala.

Je otázka, jakým směrem se trh práce bude dále vyvíjet, míní analytik Deloitte Václav Franče. "Máme zde statisíce migrantů z Ukrajiny a recese je za dveřmi, možná v ní už naše ekonomika je. Pokud by se neobnovily dodávky plynu do Německa po letní odstávce plynovodu Nord Stream 1, pak by byla hluboká recese nevyhnutelná a s ní i nárůst nezaměstnanosti. Rok 2022 by tak mohl být zásadní přelom ve vývoji na trhu práce, když jím nebyl rok 2020. Zhruba sedmiletá epizoda nedostatku zaměstnanců by tak letos mohla skončit a s ní i permanentní mzdová inflace," dodal.

Témata:  nezaměstnanost,  Úřad práce