Zatímco lékaři předepsali loni pacientům léky v hodnotě 78 miliard korun, lékárny vydaly léky v hodnotě 41 miliard korun. "Výzkum zároveň ukazuje, jak mohou doplatky na léky ovlivňovat správné užívání léků pacienty, a tedy i účinnost léčby," uvedl analytik společnosti René Henc.

Pacienti podle jejího průzkumu vnímají doplatky jako vysoké a obvykle jim způsobují značnou finanční zátěž. Ve snaze ušetřit si pak snižují předepsané dávkování. "Nepravidelnost užívání léků, jejich vynechávání a nesprávné dávkování má pak samozřejmě za následek zhoršování zdravotního stavu a protahování zdravotních obtíží," uvedla v tiskové zprávě farmaceutka Renata Vendodová z lékárny Magistra.

Více než 300 korun si podle dat průzkumu pacienti doplatí na 170 léků, ročně jde o 1,6 miliardy korun. Jsou mezi nimi například speciální léky na cukrovku, takzvané glutidy, léky na posílení žilních stěn venofarmaka nebo chondroprotektiva, tedy léky na chronická degenerativní onemocnění kloubů.

Pacienti by podle průzkumu uvítali, kdyby jim lékárny nabízely aktivně levnější alternativy předepsaných léků. Podle lékařů ale někteří pacienti takzvaná generická léčiva, tedy přípravky, které mají stejnou účinnou látku, ale jiný název, odmítají.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění stanoví pro roční doplatek maximální limity. Lidé starší 70 let a invalidní důchodci třetího stupně mají částku stanovenou na 500 korun, děti do 18 let a senioři 65 až 70 let na 1000 korun a ostatní pojištěnci 5000 korun. Peníze, které vydají nad tuto částku, jim zdravotní pojišťovny složenkou nebo na účet každé čtvrtletí vrací. Započítávají se ale jen částky, které odpovídají nejnižšímu možnému doplatku u konkrétního léku.

Jenom za složenky zdravotní pojišťovny každý rok vydají miliony korun. Lidé si navíc často své přeplatky nevyzvednou, například proto, že jim složenka chodí jinam, než skutečně bydlí. Například druhá největší Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, která má zhruba 1,3 milionu pojištěnců, loni nemohla doručit vrácené platby asi 20.000 pojištěncům.