reklama

Zhruba 40 procent pacientů s covidem-19 v nemocnicích nemá podle odborníků dechové problémy. "Ukazuje se, že z těchto pacientů je část osob, které by v nemocnicích ležet nemusely. Ale nevíme, jaký je jejich procentuální podíl," zvedl Černý. Další část těchto 40 procent jsou lidé pozitivně testovaní na covid-19, kteří do nemocnice přišli s jinými zdravotními potížemi primárně nezpůsobenými virem.

"Zasíláme do všech nemocnic cestou ministerstva nebo krajů dotaz na jejich odhad těchto osob, abychom věděli, s jakým procentem v kapacitě můžeme počítat, kdybychom je dostali mimo nemocnice," dodal Černý.

Odborníci tyto hospitalizace označují jako sociální, jsou to lidé, ze domovů pro seniory nebo o které se například nemůže doma nikdo postarat nebo jsou i další jejich blízcí v karanténě či izolaci. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je to i důsledek dlouhodobého nedostatku lůžek následné péče, kam by bylo možné z překládat pacienty z lůžek akutních.

Podle dat zveřejněných v pondělí po 18:00 bylo hospitalizovaných nakažených novým typem koronaviru 1242 osob. V polovině srpna jich byla zhruba stovka. Nárůsty nových případů se podle lékařů projeví ve vyšších počtech lidí v nemocnicích asi za deset dní, za dalších pět až deset dní se může stav zhruba čtvrtiny z nich zhoršit.

"Máme připravené hospitalizační projekce do konce října a hodně toho rozhodne tento týden," řekl senátorům Dušek. Ve variantách scénářů vývoje ÚZIS podle něj počítá s různých podílem nakažených lidí, kteří zatím nebyli testováni a o nákaze nevědí. "Zatím to vypadá, že bezpříznaková nediagnostikovaná masa lidí nejsou lidé polymorbidní a senioři, to bychom měli tlak na nemocnice úplně jiného charakteru," uvedl Dušek. Polymorbidními lékaři označují takové pacienty, kteří mají větší množství nemocí, zejména dlouhodobých jako je cukrovka nebo vysoký tlak. Právě ti jsou spolu s obézními lidmi nejvíce ohrožení vážným průběhem nemoci covid-19.

Loading...
reklama