"V podstatě jsme se domluvili na zastropování (cen energií) pro všechny typy zdravotnických zařízení bez ohledu na to, jestli je soukromé, státní nebo městské. Dohodli jsme se také, že státní distributor jim prodá elektřinu a plyn, pokud nemají smlouvu na příští rok," uvedl Válek. Ministerstvo zdravotnictví bude mít na starost centrální nákup energií pro státem zřizovaná zdravotnická zařízení, která smlouvy nemají, kraje pak pro vlastní nemocnice.

Vládou schválené zastropování cen podle Válka znamená, že zdravotnická zařízení příští rok nebudou za dodávky energií platit několikanásobek vyšší zálohy než letos. "Zálohy budou řekněme o třetinu, někde možná o polovinu vyšší, než byly na začátku roku, nebudou ale násobně vyšší," dodal Válek. Zdravotnická zařízení by si s takovým růstem nákladů na energie měla podle Válka umět poradit. "Úhradová vyhláška je dobře napsaná a pokud se budeme seriózně chovat a nebude, řekněme, brutální tlak na růsty platů zdravotníků o 20 procent, tak si myslím, že to není problém," míní Válek.

Například Fakultní nemocnice Olomouc má podle Válka roční obrat téměř deset miliard a její výdaje za energie činí 110 milionů korun. "Náklady na energie jsou velmi malá část nákladů zdravotnických zařízení. Ale i tak budou mít všichni smlouvu a zastropované ceny," dodal Válek.

Vláda na středečním mimořádném jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6000 korun včetně DPH za jednu megawatthodinu (MWh), plyn bude stát maximálně 3000 korun za MWh. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat energie i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.