reklama

Výzkum se zaměřil hlavně na otázku, jaké dopady mělo zpravodajství na českou společnost v období od března do května tohoto roku, tedy v prvních třech měsících, kdy pandemie nemoci covid-19 dorazila do České republiky. 

Výzkumníky také zajímalo, jaké faktory lidi motivovaly k tomu, aby zpravodajství sledovali. "Média i politici musí být zodpovědní v tom, co dělají a jak komunikují. Včasné a přesné informování je důležité, ale v takto krizové situaci je třeba také dbát na míru a důsledky informování, aby nedocházelo například k zahlcení či zbytečnému vyvolávání paniky," uvedl k výzkumu vedoucí katedry Petr Orság.

Podle vedoucího výzkumu, sociologa Zdenka Slobody, je na základě sledování koronavirového zpravodajství od března do května možné českou společnost rozdělit do čtyř pomyslných skupin. Odborníci je pojmenovali jako Znepokojení, Lhostejní, Opatrní a Skeptičtí. Znepokojení a Opatrní hodnotili zpravodajství pozitivně, považovali jej za zajímavé a odborné. Ze dvou třetin byly v těchto skupinách ženy. Po celé sledované období tyto skupiny cítily obavy z nastalé situace, které přetrvaly i po uvolnění vládních opatření.

Ve skupině Lhostejných převažovali muži a lidé bez maturity. Zpravodajství o koronaviru vnímali jako zmatené, fádní a povrchní a příliš se o něj nezajímali. Spíše mladší muži se středním vzděláním pak tvořili základnu Skeptických, kteří se domnívali, že zpráv o pandemii bylo v médiích až příliš, a jejich zájem o zpravodajství s vývojem situace upadal.

Podle hodnocení angažovaných osobností zaujímali podle výzkumu první tři pozice tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO), kterého v druhé polovině krize vystřídal na třetí příčce ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). "Naopak příliš dobře v hodnocení nedopadl prezident Miloš Zeman, od kterého lidé očekávali více aktivní přístup a slova podpory," doplnil analytik Jan Burianec z agentury STEM/MARK, která se na výzkumu podílela.

Výzkum také ukázal, že lidé, kteří více sledovali zpravodajství, měli zároveň tendenci více schvalovat vládní opatření. Šlo zejména o skupinu obyvatel starších 60 let, u které se také projevovala vyšší míra obav z nemoci covid-19. Jako hlavní zdroj informací respondenti uváděli zpravodajský kanál ČT24, jako nejsrozumitelnější však bylo podle 54 procent dotázaných rozhlasové vysílání. Srozumitelnost zpravodajství v tisku naopak ocenilo jen 43 procent respondentů. Za zdroj, který veřejný prostor informacemi o pandemii přehnaně zahlcoval, více než polovina označila sociální sítě.

reklama