Přelomový nález? Kus lebky přepisuje historii a mění vnímání moderní lidské evoluce

Fosílie horní čelisti, která obsahovala také několik zubů, byla nalezena v prehistorické jeskyni Misliya v Izraeli. Na stejném místě byly objeveny také kamenné nástroje. To naznačuje, že moderní lidé zřejmě migrovali z Afriky alespoň o 50 000 let dříve, než se dosud myslelo. Tento objev také pomáhá vysvětlit předchozí poznatky o moderních lidských fosiliích v jiných částech světa, které byly datovány do doby před 90 až 120 tisíci lety.

Objev tak výrazně přepisuje časovou osu týkající se Homo Sapiens. „Nyní máme jasné fosilní důkazy o tom, že moderní lidé se z Afriky vydali na cestu dříve, než jsme věřili," vysvětluje Rolf Quam, profesor antropologie na univerzitě v Binghamtonu. „Už dříve se objevily spekulace týkající se možné migrace, které se opíraly jak o archeologické nálezy, tak o staré studie DNA. Ale až teď máme skutečné lidské fosilie, které to dokazují."

Pro potvrzení věku fosilie byly použity tři různé techniky datování. Ukázalo se, že čelist opravdu patřila jedinci druhu Homo sapien a ne neandrtálci nebo jinému ranému lidskému předchůdci. Vlastnosti čelisti a zubů jsou nepochybně lidské, uvedli vědci. Kamenné nástroje nalezené na místě také potvrzují věk a technologii, tito moderní lidé používali.

„Bohaté archeologické důkazy ukazují, že obyvatelé jeskyně Misliya byli schopní lovci velkých druhů zvěře, jako jsou aurochové (vyhynulé velké krávy), perští jeleni a gazely," vysvětluje Israel Hershkovitz, autor studie a profesor oddělení anatomie a antropologie na Univerzitě v Tel Avivu.

Umístění fosilií podporuje myšlenku, že moderní lidé migrovali z Afriky po severní cestě přes údolí Nilu a východní pobřeží Středozemního moře. Pomáhá také vysvětlit, proč byla v Číně nalezena moderní lidská fosílie datovaná do doby před 120 tisíci lety. Zároveň podporuje teorii, že moderní lidé opustili Afriku před 220 000 lety a začali s neandrtálci splývat dříve, než se dosud obecně předpokládalo.

„Lidé mají dlouhou biologickou historii, mnohem delší, než jsme si dříve mysleli," řekl Herskovic. „Vyvinuli jsme se prostřednictvím interakce s jinými homininovými skupinami, z Afriky jsme se dostali již před 250 tisíci lety,“ popisuje vědec.

„Nález v jeskyni Misliya mění naše vnímání moderní lidské evoluce," uvedl Gerhard Weber, spoluautor studie a profesor na katedře antropologie na Vídeňské univerzitě. „Zdá se, že tento vývoj nebyl tak jednoduchý, jak se dosud psalo ve všech učebnicích.“

V roce 2017 byla v Jebel Irhoudu v Maroku objevena nejstarší fosílie Homo sapiens. Datována byla do doby před 300 tisíci lety, takže je o 100 tisíc let starší než dříve objevené fosilie Homo sapiens. Díky nálezu tak vědci rozšířili takzvanou „kolébku lidstva" tak, aby zahrnovala celou Afriku, protože předchozí fosílie se vyskytovaly pouze ve východní a jižní Africe. Tato fosílie ale podle vědců s největší pravděpodobností není tak „moderní“, jako objev z Izraele.

Témata:  lidé,  archeologové,  archeologie