Jak řešit krizi počasí? Vítězství Trumpa ukázalo na smutný triumf

Podobné apokalyptické myšlení bývalo dříve námětem science fiction, dnes se stává běžnou praxí některých miliardářů, jako je zakladatel Palantiru Peter Thiel či Mark Zuckerberg z Mety, kteří investují do podzemních bunkrů, superjachet nebo soukromých letadel, aby se v případě krize mohli uchýlit na odlehlé ostrovy.

Technologičtí miliardáři sehráli důležitou roli v Trumpově vítězství, zejména šéf Tesly Elon Musk, který přispěl miliony dolarů do jeho kampaně a využil platformu X jako svůj hlasitý kanál, a Jeff Bezos z Amazonu, jehož noviny Washington Post zablokovaly redakční tým od podpory Kamaly Harrisové.

Jakmile přijmete myšlení „bunkru“, stanete se investory do apokalypsy. Místo hledání řešení příčin globálních problémů upřednostňujete přístup hromadění bohatství, zbraní a vytváření vyšších zdí kolem svého majetku.

Pro globální jih, který čelí výzvám klimatu, jako je amazonský prales, africká savana nebo asijské záplavové oblasti, je podobné myšlení v nejmocnější zemi světa katastrofou. Přežití závisí na stabilním klimatu, hojné přírodě a mírové spolupráci.

První Trumpova administrativa zrušila řadu environmentálních ochran. Druhá by mohla zajít ještě dál, protože dnes má Trump méně omezení. Tento výsledek voleb je alarmující, zejména s ohledem na možný odchod USA z globálního boje proti klimatickým změnám.

Přestože problémy spojené s klimatem a přírodou nebyly v debatách a projevech prominentně zastoupeny, klimatické problémy vytvořily podmínky pro Trumpovo vítězství orientované na ekonomiku: devastující hurikány, jako byly Helene a Milton, ukázaly impotenci federální vlády, celosvětové sucho zvýšilo ceny potravin a rostoucí teploty vyvolávají větší stres a nejistotu. Po celém světě extrémnější počasí vede k extrémnějším politikám.

Ti, kdo vnímají klimatickou krizi jen jako otázku přechodu na jiné zdroje energie, mohou považovat druhý Trumpův mandát za čtyřletý nezdar. Myslí si, že podpora solární a větrné energie je nevyhnutelná, protože jsou nyní levnější než fosilní paliva. Ale tento pohled ignoruje širší souvislosti. Podle odhadů organizace Carbon Brief by Trumpovo druhé období přidalo 4 miliardy tun emisí v USA do roku 2030, což přinese vyšší teploty, povodně, sucho, požáry, vyšší ceny potravin, více úmrtí a vyšší riziko dosažení katastrofických bodů zlomu.

Globální jih, kde žijí obyvatelé nejvíce ohrožení smrtícími vlnami horka a neúrodnými suchy, bude čelit největším následkům. Právě v těchto regionech byly vyvinuty snahy poskytnout kompenzace za ztráty a škody způsobené klimatickými katastrofami. Pokud Trump vyvede USA z Pařížské dohody a celé klimatické iniciativy OSN, bude těžší přesvědčit ostatní bohaté země k finanční pomoci.

Situace v oblastech, jako je amazonský prales, se dále zhorší. Trumpova popírání klimatických změn nezmění fyzikální realitu, která již dnes vede k vysychání některých z nejmohutnějších řek světa, jako jsou Solimões, Negro, Tapajós, Xingu a Madeira. Tím se prohloubí rozpad tohoto důležitého ekosystému, který hraje klíčovou roli ve vodním cyklu Jižní Ameriky.

Trumpova rétorika také povzbudí krajně pravicové síly po celém světě ke snižování ochrany přírody i lidí. V Brazílii by mohla zvýšit pravděpodobnost návratu sil, které se shromáždily kolem bývalého prezidenta Jaira Bolsonara.

Bolsonaro podporoval invaze do Amazonie a přihlížel rekordnímu odlesňování. Ačkoli byl po své porážce v roce 2022 dostal zákaz kandidovat do roku 2030, jeho spojenci v Kongresu jsou připraveni napodobit Trumpův příklad.

To ale není dlouhodobě udržitelné. Pouhé řešení následků problém ještě zhorší. Ti, kdo odhalují tuto pravdu – například vědci a novináři – čelí útokům. V oblasti klimatu to platí obzvlášť. Co ostatně ukazuje i příklad autorů krajně pravicového projektu „Project 2025“, kteří povzbuzují Trumpa k rozbití Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), jednoho z nejdůležitějších světových center pro klimatický výzkum. 

Témata:  klimatická změna,  Donald Trump