reklama

Za 5 miliard let naše hostitelská hvězda vyhoří, zhroutí se do sebe a změní se v mohutný zářící prstenec mezihvězdného plynu a prachu, tvrdí vědci.

Astronomové již dlouho ví, že když dojde Slunci palivo, zemře.  Přesný popis, jak k tomu dojde a co se bude dít se zbytky Slunce, však dosud chyběl.

Nejnovější teorie pochází od mezinárodního týmu vědců. S použitím nového počítačového modelu zjistili, že umírající Slunce se spíše než aby prostě zmizelo, jak se dříve předpokládalo, změní na planetární mlhovinu, která bude viditelná zhruba na miliony světelných let.

„Planetární mlhoviny jsou nejkrásnějšími objekty na obloze. Přestože ze Slunce bude jen slabá mlhovina, bude ji možno pozorovat ze sousedních galaxií," tvrdí Albert Zijlstra, profesor astrofyziky na univerzitě Manchesteru. "Pokud byste žili v galaxii Andromeda 2 miliony světelných let odsud, mohli byste mlhovinu, která vznikne z našeho slunce vidět."

Slunce je v mnoha ohledech průměrná hvězda. Je středně velké a ve středním věku pěti miliard let. To je zhruba polovina jeho života. Konec přijde, když sluneční jádro vyčerpá vodík, což způsobí, že jeho zhroucení. Když k tomu dojde, jaderné reakce se rozběhnou mimo jádro, což způsobí, že se slunce nabobtná do červeného obra, který nakonec pohltí Merkur a Venuši.

To, co se stane pak, popsali vědci z Británie, Polska a Argentiny v nejnovějším čísle časopisu Nature Astronomy. Po vytvoření červeného obra slunce ztratí asi polovinu své hmotnosti. Vnější vrstvy se začnou rozptylovat rychlostí asi 20 kilometrů v sekundě.

Odhalené jádro se rychle zahřeje a začne vyzařovat ultrafialové a rentgenové záření, které se spojí s vnějšími vrstvami, a přemění je do jasně zářícího plazmového kruhu. Planetární mlhovina bude zářit asi 10 000 let.

Starší modely také předpovídaly, že Slunce na konci svého života ztratí vnější vrstvy. Předpokládalo se však, že nebude mít dost síly, aby vytvořilo planetární mračno. V době, kdy jádro v těchto modelech dosáhlo požadované teploty 30 000 stupňů Celsia, měly být vnější vrstvy Slunce dávno rozptýleny do meziplanetárního prostoru.

"Prokázali jsme, že jádro bude po vyvržení vnějších vrstev dost horké, aby vytvořilo planetární mlhovinu. Je to však na hranici jeho schopností." prohlásil Zijlstra.

Pokud se nestane něco nepředvídatelného, Země by měla v této době stále existovat. Nebude to však příjemné místo. Jak bude Slunce stárnout, bude se stávat silnějším. Do 2 miliard let by mělo tak zesílit, že vypaří všechny oceány a zničí atmosféru. „Ze země bude mrtvý kus kamene,“ uzavírá Zijistra

reklama