Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Depresemi trpí stamiliony lidí. Někteří Češi je řeší sebevraždou

Ženy, ilustrační fotografie
Ženy, ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Ostrava, Praha - Deprese je celosvětovým problémem. Potvrdil to nejnovější výzkum Světové zdravotnické organizace, podle kterého aktuálně trpí tímto duševním onemocněním 615 milionů lidí. Celosvětová léčba pak ročně vyjde na 1 bilion dolarů. Prvenství v počtu pacientů s depresí drží Indie, za ní následuje Čína a Spojené státy americké. V České republice se někdy s depresí potýkala téměř třetina obyvatel. Až 15 % Čechů pak deprese řeší sebevraždou.

Podle Světové zdravotnické organizace trpí v současnosti nejrůznějšími formami depresí a úzkostí až 615 milionů jedinců. Ve srovnání s rokem 1990, kdy bylo evidováno 416 milionů pacientů s tímto onemocněním, se jedná o téměř dvojnásobný nárůst. Z aktuálních údajů přitom vyplývá, že léčba takto duševně nemocných stojí celosvětově zhruba 1 bilion dolarů. Státy přitom na léčbu duševních onemocnění investují pouhá 3 % z celkového zdravotnického rozpočtu.Nejdepresivnější jsou Indové, Číňani a AmeričaniV žebříčku s nejvyšším počtem výskytu depresí zpracovaného Organizací spojených národů se na první příčce umístila Indie. Tamní lidé trpí nejenom depresemi, ale také zabírají prvenství v počtu lidí s diagnostikovanou úzkostí. Hned za Indií se umístila v obou typech duševních poruch Čína, následovaná Spojenými státy americkými. Tyto země navíc zaujímají první tři příčky počtem uživatelů alkoholů a drog. Zajímavým faktem je, že v první desítce nejvíce deprivovaných zemí se objevuje jen jedna evropská - Rusko.Deprese řeší sebevraždou až 15 % ČechůVýzkum Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze odhalil, že 31 % české populace se někdy v průběhu života potýkalo s depresí. Tato duševní porucha se projevuje mimo jiné změněnou náladou bez racionálního základu, což můžou doprovázet bolesti hlavy, zhoršené vidění nebo nekvalitní spánek. Deprese ovlivňuje uvažování, jednání i tělesné funkce nemocného, což se projevuje v jeho každodenním životě. „Lidé pak mají tendenci vnímat svět spíše negativně, ztrácí sebevědomí, mívají větší sklon k úzkostem, což vyúsťuje v pocity beznaděje. Až 15 % nemocných se pak odhodlá ke konečnému řešení, tedy k sebevraždě," říká lékař Pavel Hanzelka, který působí jako odborný konzultant společnosti LR Health & Beauty. Tímto číslem se Česká republika řadí ve světovém žebříčku v počtu sebevražd, vytvořeného Světovou zdravotnickou organizací, na 27. příčku.Prevence duševního zdraví nabývá v ČR na důležitostiU deprese, podobně jako u všech nemocí, je nejdůležitější prevence. „Řada organizací proto zahajuje preventivní programy zaměřené na školáky a rozvíjení jejich pozitivního myšlení. Naopak u důchodců se prevence může rozvíjet pomocí pěstování nenáročného sportu a kolektivních aktivit," popisuje možné prevence odborný konzultant společnosti LR Health & Beauty Pavel Hanzelka. Česká republika se řadila mezi menšinové země v Evropské unii, které dosud neměly vládní program péče o duševní zdraví. V roce 2014 se proto přistoupilo k programu Ministerstva zdravotnictví s názvem Zdraví 2020. V rámci něho usiluje vláda mimo jiné o zkvalitnění a rozšíření psychiatrické péče, která byla ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi podprůměrná. Preventivní program Zdraví 2020 bude cílit na možnosti včasného rozpoznání duševní poruchy a zkvalitnění diagnostických postupů.

Témata:  deprese lidé

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.