Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdo bude novým šéfem OSN? Bulharsko mění kandidátku, Rusko hrozí vetem

OSN
OSN
Foto: Pixabay

New York - Bulharsko stáhlo podporu generální ředitelky UNESCO Iriny Bokovové na post šéfky OSN a do boje vyslalo svou eurokomisařku Kristalinu Georgievovou. Mezi favoritky ale nepatří.

Největší šanci získat post generálního tajemníka Organizace spojených národů má bývalý portugalských premiér a do nedávna šéf Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) António Guterres.

Bulharka Bokovová v nedávném pátém hlasování skončila šestá z devíti kandidátů. Bulharský premiér Bojko Borisov už před časem řekl, že Sofia bude kandidaturu šéfky UNESCO dál podporovat jen tehdy, pokud v pátém kole hlasování skončí mezi dvěma nejnadějnějšími kandidáty.

Aby přestala být kandidátkou, musela by se nyní šéfka UNESCO sama oficiálně z boje o nástupnictví Pan Ki-muna stáhnout. Bokovová ale uvedla, že nevidí důvod, proč by to dělala.

Předseda Jean-Claude Juncker už poskytl komisařce pro rozpočet a lidské zdroje Georgievové měsíční neplacenou dovolenou, aby se mohla plně věnovat své kandidatuře do čela OSN.

Světová organizace by se na svém novém šéfovi měla shodnout nejpozději v říjnu. Podle rakouského tisku trvá Rusko na tom, aby nový šéf OSN pocházel z východní Evropy, a je připraveno jiné kandidáty vetovat. O post se uchází například také Miroslav Lajčák, šéf slovenské diplomacie.

Témata:  OSN (Organizace spojených národů) Bulharsko

Související

Aktuálně se děje

4:00

Letní počasí se vším všudy. O víkendu se ohřejeme, hrozí ale i další bouřky

Bouřlivé počasí se Česku nevyhne ani během prvního ryze červnového víkendu. Bouřky hrozí během soboty, která bude podle předpovědi teplejším z obou dní. Na Moravě může teplota vystoupat až na 26 °C. V neděli má být jen lehce přes dvacet. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Šestidenní válka

Komentář

Šest dní, během kterých mezinárodní společenství fatálně selhalo

Před 58 lety proběhla Šestidenní válka mezi Izraelem a koalicí arabských států. Přestože Izrael tehdy vybojoval drtivé vojenské vítězství a obsadil rozsáhlá území, konflikt nikdy nebyl skutečně vyřešen. Nedostatečné urovnání tehdejších sporů a neschopnost naplnit mezinárodní dohody přispěly k tomu, že i dnes čelíme opakovaným krizím, jako je současná válka v Pásmu Gazy. Konflikt tehdy zamrzl na papíře a stal se zdrojem dalších radikalizací a násilí, které Blízký východ destabilizují dodnes.