Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Příměří v Halabu je u konce. Ve městě se válčilo a bombardovalo

Sýrie, ilustrační foto
Sýrie, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Damašek - V druhém největším syrském města Halabu po skončení třídenního příměří v sobotu večer propukly těžké boje s intenzivním dělostřeleckým ostřelováním a došlo i k náletům.

Tvrdí to opoziční Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie. Humanitární příměří vyhlásilo ve čtvrtek Rusko, jehož letectvo svými nálety podporuje vládní síly prezidenta Bašára Asada.

Syrské a ruské nálety podle SOHR zasáhly klíčovou frontovou linii na jihozápadě města. Propukly rovněž prudké přestřelky mezi vládními silami a povstalci, kteří ovládají východní část Halabu. Zpravodaj agentury AFP slyšel dělostřelbu hřmět v celé oblasti.

Z města se během příměří nepodařilo evakuovat raněné, ani nemohly dorazit konvoje s humanitární pomocí, protože OSN nedostala dostatečné bezpečnostní záruky od stran konfliktu. V neděli má příměří zase pokračovat, a to opět po dobu jedenácti hodin.

SOHR v předchozím období od vyhlášení částečného klidu zbraní ve čtvrtek nezaznamenala žádné syrské ani ruské nálety na povstaleckou východní část Halabu.

Témata:  Sýrie Syriza

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 19:27

Jaký je stav Bruce Willise? Nové informace o hollywoodské legendě

Rumer Willis, dcera slavného herce Bruce Willise, poskytla svým fanouškům na sociálních sítích zlomující aktuální zprávu o stavu svého otce, který bojuje s podtypem frontotemporální demence (FTD), takzvanou primární progresivní afázií (PPA).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.