Pařížská dohoda o globálním klimatu vstoupila v platnost

Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje dosavadní Kjótský protokol z roku 1997.

Loni v prosinci podepsali v Paříži nový klimatický plán zástupci téměř 200 zemí. K letošnímu 5. říjnu se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak do 30 dní mohla vstoupit v platnost.

Mezi 92 státy, které do dneška dohodu ratifikovaly, jsou největší světoví znečišťovatelé ovzduší Čína, Spojené státy a Indie. Dohodu už schválil i Evropský parlament. V ČR bude o věci teprve hlasovat parlament a stvrdit ji musí prezident.

"Je to chvíle k oslavě. Je to ale také chvíle, kdy musíme hledět do budoucnosti s novou vůlí splnit úkol, který máme před sebou," uvedla v prohlášení Mexičanka Patricia Espinosová, generální tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (UNFCCC).

Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o "využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření," která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.

Nezávazná příloha dohody uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně. Rozvinuté státy by měly poskytovat finanční zdroje na pomoc rozvojovým státům. Finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".

Nové kolo klimatických jednání začne v pondělí 7. listopadu v Marrákeši v Maroku, kde zástupci jednotlivých zemí světa budou hledat způsoby naplňování dohody a zpřesňovat pravidla.

Témata:  Klimatický summit v Paříži ,  globální oteplování,  ekologie