Islámský stát na sociálních sítích: Nekontrolovatelné nebezpečí? Odborník rázně varuje

Sociální sítě musí postupovat agresivněji

Jak jsme viděli na příkladu operací Islámského státu na sociálních sítích, v demokratizaci informačního prostoru kvetou i zločinné organizace, konstatuje expert. Odkazuje na zprávu J. M. Begera působícího ve výzkumném programu zaměřeném na extremismus na Univerzitě George Washingtona, podle něhož sice Facebook a Twitter v posledních letech mnohem agresivněji likviduje obsah umisťovaný Islámským státem, ale twitterové účty bílých nacionalistů a neonacistů se od roku 2012 rozrostly o 600 procent.   

"Provozovatelé sociálních sítí nemohou být arbitrem toho, co je pravda, ale mají smluvní uživatelské podmínky definující, co je nepřijatelné, co by mělo být odstraňováno a kteří uživatelé by měli být vymazáni," deklaruje Glavin.

Facebook tak nedávno předložil strategii dohledu nad svými uživateli, která by měla usnadnit samotným uživatelům nahlásit dezinformace, a vyvíjí varovný systém označující obsah označený třetími stranami jako lživý, připouští odborník. Přesto soudí, že společnost by měla být agresivnější v postihování ekonomického profitu, který za těmito lživými zprávami stojí.

Svou roli v dohledu nad lživými zprávami mají také vlády, poukazuje Glavin, ale dodává, že se jedná o dvousečný meč. Podle zprávy Twitteru o transparentnosti stály za téměř 80 procenty všech vládních žádostí o odstranění obsahu v období mezi červnem 2015 a červencem 2016 autoritářské země Turecko a Rusko, doplňuje expert.  

"Ačkoliv provozovatelé mohou tyto žádosti zamítnout, jde o připomínku, že vlády mohou formovat informace jak konstruktivně, tak destruktivně z politických důvodů," varuje odborník. Jako příklad uvádí turecké nahlašování prokurdských materiálů, které kontrastuje z německým tlakem na Facebook, aby zasáhl proti xenofobnímu a rasistickému obsahu a urážlivým prohlášením.  

Význam kritického myšlení

To vše znamená, že odpovědnost padá do značné míry, ne-li primárně na samotné uživatele sociálních sítí, kteří musí být obezřetní a učit se nebezpečný obsah rozpoznávat, tvrdí expert. Domnívá se, že rozsévání lživých zpráv a jejich rezonance na sociálních sítích jen odráží pomyslné magnetické pole, které závadný obsah vytváří na naši společnost.

Bez patřičných nástrojů pro vyhodnocení informací lidé riskují šíření a posilování izolovaných přesvědčení, konstatuje Glavin. Stejně jako internetové i osobní sociální sítě hrají nedílnou součást v procesu radikalizace džihádistů, mají podobný dopad na formulaci našich názorů a vnímání pravdy, připomíná odborník. Dodává, že využití sociálních sítí jako zbraně již prokázalo vážné společenské, politické a ekonomické důsledky, alespoň pokud jde o bubliny, které tvoříme na internetu.

"Islámský stát není jedinou entitou či koalicí, která využívá sociální sítě k vývoji, zaobalování a šíření výkladu, který následně používá k zacílení na jednotlivce a jejich nalákání," vysvětluje expert. Deklaruje, že mnoho státních i nestátních aktérů zneužívá internet k tomu, aby apelovali na emoce namísto rozumu.     

Nenávistný jazyk, lživé zprávy, extremistický obsah a cokoliv, co se dostane na vrchol těchto internetových "ozvěnových komor" představuje podle Glavina nepříjemnou připomínku, jak moc postoupila demokratizace informačního prostoru.

"Uživatelé musí v tomto novém paradigmatu kráčet opatrně a mít neustále na paměti, co žene obsah sociálních sítí a jak ten s námi manipuluje," píše odborník. Závěrem dodává, že kritické myšlení se stává frontovou obrannou linií při pohybu v tomto prostředí.

Témata:  internet,  sociální sítě,  extremismus,  Islámský stát