reklama

Ani o minutu navíc

Kellyová uvádí, že zveřejnění 28 stran pocházejících z velkého šetření aktivit amerických zpravodajských služeb před a po teroristických útocích z 11. září, k němuž došlo v roce 2002, chtějí především rodiny obětí.   

Aktivistka připomíná, že existují rozsáhlé spekulace, že se uvedený materiál dotýká Saudské Arábie, jejích bohatých občanů a financování teroristických operací. "Ale ať už těch 28 stran, které byly ze zprávy zcela vyjmuty, obsahuje cokoliv, rodiny čekají 14 let, aby si přečetly, co jejich vláda sepsala. Nechceme čekat ani o minutu déle," dodává Kellyová a vysvětluje důvody.   

Pozůstalí jsou předně unavení z kompromisů, uvádí Kellyová. Připomíná, že nikdo nebyl potrestán, sesazen, vyhozen či smysluplně veden k zodpovědnosti za narušení americké národní bezpečnosti při 11. září či za ztrátu téměř tří tisíc životů.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

Pouze Richard Clarke, bývalý představitel odpovědný za boj proti terorismu, měl odvahu pohlédnout do očí rodinám obětí a veřejně se omluvit, když přiznal, že americká vláda i on osobně selhali, poukazuje Kellyová na jeho slova přednesená před komisí vyšetřující útoky. "Opravdu jsme se snažili, ale na tom nesejde, protože jsme vás zklamali. A za toto selhání, bez ohledu na všechna fakta, bych vás chtěl požádat o pochopení a odpuštění," cituje Clarka.  

Dokumentace faktů se však ukázala jako problematická, konstatuje Kellyová. Předsedové komise pro 11. září Tom Kean a Lee Hamilton například v roce 2008 v komentáři pro list New York Times obvinili CIA, že šetření maří, připomíná aktivistka.

Kellyové se rovněž nelíbí, že předsoudní slyšení s pěticí mužů obviněnou z konspirace s cílem provést útoky z 11. září se "utápí v bažině" zvané Námořní základna Guantánamo a základní skutečnosti případu zatím nebyly zveřejněny. "Téměř 15 let po 11. září není zatím žádný soud v dohledu. Ano, čtete správně. Pět mužů. Patnáct let. Žádný soud," zuří Američanka.   

V době amerických zahraničních intervencí, byla pozornost lidí odvedena válkou, která měla údajně dostat "darebáka" Saddáma Husajna, který však neměl s tragédií 11. září nic společného, uvádí Kellyová. Ptá se, jak je možné, že USA utratily miliardy dolarů za katastrofální válku nesouvisející s 11. zářím, ale nedokážou nalézt způsob, jak předvést pět podezřelých před soud.

Stá má předně chránit občany. Selhal  

"Jako rodiny těch, kdo zahynuli, jako američtí občané, jsme byli od dětství žádáni, abychom přísahali věrnost vlajce USA, která znamená jeden národ spojený se svobodou a spravedlností pro všechny," pokračuje Kellyová. Pokládá řečnickou otázku, co vlastně spravedlnost znamená, když neznáme všechna fakta.

Spravedlnost závisí na pravdě a pravda zase na transparentnosti, proklamuje aktivistka. Domnívá se, že na oněch 28 stránkách mohou, ale také nemusejí být důležité informace, což se však veřejnost nedozví, dokud vláda dokument neodtajní a americká demokracie nebude moci analyzovat a posoudit jeho obsah. "To je důvod, proč jsem se rozhodla přísahat věrnost pravdě, ať vede kamkoliv a ať už končí i některého státu, ideologie či jednotlivců. Zvu vás, abyste se přidali," apeluje Kellyová.       

Aktivistka přiznává, že někteří lidé mohou považovat rodiny obětí 11. září za naivní a budou tvrdit, že nerozumějí světovému uspořádání, mezinárodním vztahům či geopolitickému manévrování. Připouští, že mohou mít pravdu, ale dodává, že samotným kritikům možná uniká důležitá rovina - totiž že primární a základní funkcí státu je chránit své občany. To je dle Kellyové nadřazeno jeho image, hospodářským zájmům a dokonce i spojencům, přičemž klíčovým bodem je, že USA tuto svou povinnost během 11. září jednoznačně nesplnily. 

"Nemůžeme si dovolit znovu takto selhat," burcuje Kellyová. Deklaruje, že abychom pochopili, co se stalo špatně, je nezbytné znát veškerá dostupná fakta. Z tohoto důvodu závěrem apeluje na americké senátory, poslance a prezidenta, aby sebrali odvahu a neprodleně učinili rozhodné kroky k odtajnění oněch 28 stran.