Evropa se bojí odchodu USA? Plánuje vlastní jaderný program na ochranu proti Rusku, píše deník

Podle analytiků je už jen samotné jednání o něčem takovém – i kdyby se to nakonec nestalo – důkazem rostoucího pocitu v Evropě, že je třeba podniknout nezbytné drastické kroky k ochraně poválečného řádu v éře Trumpova prezidentství a znovuožívajícího Ruska.

Deník ale také poukazuje na to, že dokonce i zastánci tohoto plánu, kteří jsou v menšině, přiznávají, že by to znamenalo velké překážky. Diskuze přesto probíhají – a nejrozšířenější jsou v Německu. Jana Puglierinová z německé Rady pro zahraniční vztahy uvedla, že hrstka vedoucích evropských úředníků „o tom jistě vyvolá veřejnou diskusi o tom, která bude probíhat v novinách a časopisech, rozhlasových rozhovorech a televizních dokumentech.“. „To je samo o sobě pozoruhodné. Jsem skutečně velmi překvapena, že o tom vůbec diskutujeme."

O tématu už v minulosti podle listu mluvil například bývalý polský premiér a šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski, nejdůležitější podpora ale zatím přichází od Rodericha Kiesewettera, zákonodárce a mluvčího pro zahraniční politiku Křesťanskodemokratické unie (CDU), který pro Reuters před časem řekl, že pokud Spojené státy nebudou držet nad Evropou ochrannou ruku, jako to dělaly doposud, „Evropa bude potřebovat jadernou ochranu jako odstrašující prvek“. „Moje představa je navázat na stávající zbraně ve Velké Británii a ve Francii," řekl. Uznal však, že britské rozhodnutí opustit Evropskou unii by mohlo znamenat, že se Británie do plánu nezapojí.

Na základnách USA v Německu, Itálii, Belgii a Nizozemsku jsou umístěny desítky jaderných hlavic, které jsou symbolem záruky ochrany kontinentu. Kiesewetter řekl, že jeho plán by poskytnul náhradu nebo paralelní program k tomu americkému. Politik také uvedl, že doufá, že Trump ukončí pochybnosti o amerických bezpečnostních závazcích vůči Evropy, díky čemuž bude tento nukleární "plán B“ zbytečný. Přesto je prý dobré vyvolat diskuzi o „tomto tichém a gigantickém problému“.

To podle deníku zafungovalo. Malý, ale rostoucí kontingent německých analytiků a komentátorů potvrdil informace o evropské verzi jaderného programu. Sám Kiesewetter řekl, že zaregistroval zájem ze strany úředníků v polské a maďarské vládě, v sídle NATO v Bruselu, i v rámci příslušných německých ministerstev. Konkrétnější ale být nechtěl.

Každý evropský jaderný program se ale potýká s obrovskými překážkami, píše The New York Times. „Veřejnost má zcela protichůdný názor," řekla Puglierinová s odvoláním na německé antinukleární nálady, které již několikrát vyvrcholily v celonárodní protesty proti zbraním.

Oliver Thränert, německý analytik ze švýcarského Centra pro bezpečnostní studia, varoval, že jakýkoli podobný plán „by byl nejen drahý, ale také by vytvořil politický minové pole plné možných nežádoucích politických důsledků“. Největším problémem může být otázka, kdo by ovládal francouzský arzenál a kde by byl umístěn.

„Francie neprojevila ochotu podělit se o své zbraně, natož je dát k dispozici v rámci společného evropského velení. Pokud Paříž bude mít konečné slovo o jejich užívání, mohlo by to u protivníka vyvolat pochybnosti o tom, zda by Francie skutečně zahájila jaderný konflikt, aby chránila třeba Estonsko,“ píše deník.

Bruno Tertrais z Nadace pro strategický výzkum v Paříži k tomu uvedl, že „v jiných časech bych vám řekl, abyste se tím netrápili, protože tady neexistuje žádný příběh". Připomněl, že podobné návrhy se objevovaly i v minulosti a že je francouzská vláda vždy odmítla jako politicky riskantní a strategicky zbytečné. Kvůli Trumpovi by se ale podle něj mohly věci změnit.

Tertrais se ale také domnívá, že Francouzi budou trvat na udržení velení a „konečném rozhodnutí o použití jaderných zbraní", což je schéma obtížné, ne-li nemožné. Zdůraznil, že tato diskuse by se proměnila v nějakou akci pouze tehdy, pokud byla nastala „vážná ztráta důvěry v americký deštník“.

Témata:  jaderné zbraně,  EU,  Francie,  Rusko