Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nizozemské volby se blíží. Přečtěte si tři největší mýty, které je provází

Nizozemí
Nizozemí
Foto: Pixabay

Amsterdam - Nizozemské parlamentní volby jsou nahlíženy jako další kolo boje o směr evropské politiky – ba přímo jako boj o duši evropské identity. Kontroverzní politik Geert Wilders má být druhým Trumpem, který přinese druhý Brexit. Na domácí půdě jsou však volby vnímány mnohem méně dramaticky. Na rozdíl od amerických prezidentských voleb a Brexitu, kde vítěz bere vše, v nizozemských volbách se jedná o hlasování mezi 28 stranami, z nichž některé budou pravděpodobně budou muset vytvořit koalici. Gert Wilders tedy nebude mít na domácí úrovni takové slovo, jaké mu mezinárodní tisk připisuje. Server Politico představuje 3 hlavní mýty, které se pojí s nizozemskými volbami.

První mýtus: volby jsou o EU

Přestože se v souvislosti s Brexitem hovoří o Nexitu, britské referendum nesloužilo jako jakási vzpruha euroskepticismu v Nizozemsku. Naopak, mělo spíše opačný efekt. Podle výzkumu vládního think tanku SCP, úroveň podpory pro opuštění EU mezi nizozemskými voliči poklesla po britském hlasování v červnu a celá debata o Nexitu do značné míry utichla. I jediná velká strana ve prospěch opuštění EU, Wildersova Strana pro svobodu, upustila od kritiky Bruselu a zaměřila se spíše na problematiku migrace. To neznamená, nicméně, že Nizozemci jsou zcela spokojení s EU. Premiér Mark Rutte z konzervativně-liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) chce zabrzdit jakékoliv další rozšiřování členstva EU a omezit bruselské pravomoce. Naproti tomu Zelení chtějí silnější, ale demokratičtější EU.

 Druhý mýtus – volby jsou o Wildersovi

Pravicový islamofob Wilders má prominentní místo ve světových médiích. Na domácí scéně to taková sláva není. Z nejrůznějších důvodů – kvůli bezpečnosti, z nedostatku finančních prostředků, díky boji s televizními producenty - Wilders se neúčastní předvolebního turné. V únoru Wilders zrušil všechny veřejné vystoupení poté, co vyšlo najevo, že policista, který ho měl chránit, zveřejnil jeho informace o jeho pobytu marockému kriminálnímu gangu. A minulý měsíc Wilders rozčileně odešel z televizní debaty kvůli tomu, že stanice RTL uskutečnila rozhovor s jeho bratrem Paulem, který je vůči němu kritický.

V minulosti Wilders používal ojedinělé vystoupení jako taktiku, která měla k jeho osobě přitáhnout pozornost a učinit jeho vystoupení vzrušující. I nyní může postupovat takovýmto způsobem, aby vzbudil zájem o finální debatu mezi ním a Ruttem. Podle Koena Vossena, politologa z Radboud University Nijmegen, však důvod může být mnohem prozaičtější. Zatímco jiné strany investovaly do voleb značné částky, Wilders tyto prostředky nemá. Jeho tým se skládá asi z 50 lidí na celou zemi. Tak jako tak, subtilní kampaň Wildersovi moc nepomohla v průzkumech veřejného mínění.  V uplynulém měsíci, jeho podpora klesla ze 17 procent na 13,5 procent, podle výzkumu Peilingwijzers.

 Třetí mýtus – volby jsou o populismu

O nizozemských volbách se hovoří v souvislosti s růstem populismu, jehož znameními jsou Brexit a vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. V nizozemském kontextu však nedochází k žádnému šokujícímu nárůstu preferencí populistických stran. Ani jedna strana v současné době nevykazuje větší podporu než 17 procent. V případě, že průzkumy veřejného mínění platí, bude se muset pět stran spojit, aby dosáhly 76 křesel potřebných pro většinu v dolní komoře parlamentu. Wilders, který by podle současných předpovědí měl vyhrát 19 až 23 křesel, s největší pravděpodobností nebude mezi nimi, vzhledem k tomu, že je hluboce nepopulární mezi ostatními politickými stranami, které urazil a protože jeho program zahrnuje zřejmě neústavní sliby, jako je zákaz koránu. Všechno se ale může změnit v den voleb. Nizozemci jsou notoricky známí pro rozhodování na poslední chvíli.

Témata:  Nizozemí Geert Wilders Mark Rutte

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.