Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak to chodí v masokombinátu a co dostáváme na stůl? Zaměstnanec promluvil

Kuřecí prsní řízky, ilustrační fotografie
Kuřecí prsní řízky, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Bratislava - Slovensko je pobouřeno reportáží z tamního masokombinátu, která ukazuje, jak v zemi funguje masný průmysl. Zaměstnanec jedné z provozoven po čtrnácti letech praxe prozradil, jaké triky výrobci a zpracovatelé masa používají a co si lidé skutečně kupují v obchodech.

Muž, který pracoval 14 let v jednom ze slovenských masokombinátů, se rozhodl promluvit o šokujícím zákulisí procesu výroby. Pro TVnoviny.sk například popsal, jak dochází uměle ke zvětšování masa.

"Zvětšovalo se úplně všechno. I uzené maso nebo šunky. Napíchávalo se vodou a konzervačními látkami, aby držely vodu pohromadě. Tím pádem se zvýší hmotnost masa," říká muž, který si přál zůstat v anonymitě.

"Lidé vlastně platí za vodu a ani o tom nevědí. Mnohdy se zvětšovalo o 80 i o 100 procent. Je to prostě nastaveno tak, aby na tom jen vydělali," dodal.

Podle odborníků tento postup není zcela v pořádku. "Vodu můžeme přidávat do potravin za účelem "ředění" masa. To znamená, že přidáváme vodu do masa za účelem zvýšení jeho hmotnosti, a to už je operace, která vede ke klamání spotřebitele, protože spotřebitel si nechce kupovat vodu za cenu masa. On si chce koupit maso za cenu masa," řekl televizi expert na analýzu potravin Peter Šimko.

Podle zaměstnance masokombinátu se každým rokem zmenšovala reálná hmotnost masa. "Bylo tam dejme tomu 90 procent masa. O půl roku později zjistili, že to mohou nahradit něčím úplně jiným, tak už tam bylo 70 procent masa. Stále to klesalo. Nakonec to bylo 50 na 50, co se týče poměru masa a ostatních surovin," vysvětlil.

Voda sama o sobě v mase držet nebude, proto se údajně přidával mix takzvaných éček, tedy emulgátorů, které ji dokázaly v produktu zadržet. "Je takový tunel s dopravníkovým pásem, jmenuje se to injektor, a stříkalo to jehlami do masa takový roztok, který držel v mase. Dávali se tam látky, které prodlužovaly trvanlivost výrobku, dodávaly mu chuť, barvu a vůni," vysvětluje.

V masokombinátu se prý zpracovávalo i zkažené maso a později se ocitlo na obchodních pultech. "Bylo trošku chycené, nebylo čerstvé. Mělo zelenou barvu nebo bylo oslizlé. Buď se dalo do silného solného roztoku nebo se nastříkalo, vyudilo a nebylo to vůbec znát. Trošku i smrdělo," tvrdí bývalý zaměstnanec.

Specialista na maso Ladislav Staruch tvrdí, že tímto způsobem by se zkažené maso mohlo zakrýt tak, aby nebylo poznat. "Teoreticky by to bylo možné, protože pokud máte 100 kilo zkaženého masa a dáte to do 10 tisíc kilo dobrého masa, ředícím efektem toho z technologického hlediska docílíte, ne však z hlediska bezpečnostního. Protože zelené maso představuje krajně závadné maso, které vás může připravit o život," podotkl.

Ředitel státní potravinové a veterinární správy o podobných praktikách věděl. "V potravinářském průmyslu je celá chemie. Dají se ovlivňovat potraviny. I ze zkažených potravin se dají udělat nové," řekl slovenské televizi Peter Bíreš. 

Kontrolování je ale problematické. "Máme vždy nějaké indicie. Nejsme na každém místě 24 hodin. Nejsme na to uzpůsobeni. Dělat podvody v potravinách je doslova trestný čin, pokud se dokáže úmysl," dodal.

Podle bývalého zaměstnance maso pocházelo většinou ze zahraničí. "Z jiných zemí, protože na Slovensku jsou chovatelé v takové pozici, že se jim to prostě nevyplatí chovat. 

Přesto mohou tamní zákazníci na etiketách nají slovenský původ. "Vzali jste německé maso, vzali jste řecké nebo čínské koření, vzali jste sůl z Himalájí, to všechno jste smíchali a dáte etiketu "Vyrobeno na Slovensku" a dáte tomu kód 858. To jsou ty odvrácené stránky členství v Evropské unii," dodal Šimek .

Témata:  maso potraviny Slovensko

Související

Aktuálně se děje

3:00

Počasí v Česku už ovlivňuje Caetano. Meteorologové popsali, co způsobí

Východní polovinu Česka v těchto chvílích zasypává sníh, pokud se tedy vyplnily předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pomyslným viníkem je tlaková níže, která dokonce dostala vlastní jméno. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy