V Pentagonu to vřelo, řešily se palčivé otázky kolem Sýrie a Iráku

Ministr obrany Ashton Carter a předseda Sboru náčelníků štábu generál Joseph Dunford odpovídali na konci týdne na otázky zástupců senátního výboru pro ozbrojené služby. Hlavním tématem, byl dle očekávání boj proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii.

Carter potvrdil, že teroristická skupina je v defenzívě, ztrácí prý půdu pod nohama. Díky americkým náletům podle něj bylo zabito i několik vysoce postavených vůdců. Ústředním bodem strategie USA byl program vyzbrojování a výcvik místních sil pro pozemní boj. Carter také naléhal na výbor, aby uvolnil dalších 349 milionů dolarů na program s názvem Sekce 1209. Tyto prostředky jsou zablokovány po loňském odhalení o selhání programu.

Ministr obrany argumentoval, že pro zajištění trvalého míru je nutné, aby byly schopny bojovat tamní síly a aby nemusel bojovat někdo místo nich. Zároveň ale vyloučil jakoukoliv spolupráci se syrskou armádou. Předseda výboru John McCain trval na tom, že je „intelektuálně nečestné", aby silou zasahovala většinově americká armáda. Apeloval naopak na fungování nadnárodní armády, kde by Američané tvořili jen malou součást. Carter, který se právě vrátil z návštěvy na Středním východě, však varoval, že ani Saúdská Arábie, ani Turecko neukázaly žádný náznak ochoty zorganizovat takovou sílu.

Senátor Lindsey Graham řekl, že chápe neochotu Turecka, s ohledem na to, že USA vyzbrojují a pomáhají kurdským milicím v Sýrii, které jsou napojeny na skupinu PKK, kterou Ankara i Washington považují za teroristickou organizaci. Graham se také vysmál Carterovi a jeho doufání v to, že vláda v Damašku v nadcházejících měsících odstoupí. Dodal, že „naděje není strategie."

Zaznělo také, že mají Američané v Sýrii i Iráku své vojáky přímo na zemi, v Iráku jich aktuálně působí 3500, zatímco kontingent speciálních sil v Sýrii má být rozšířen šestinásobně - z 50 na 300. Senátor Dan Sullivan kritizoval Bílý dům, který trvá na tom, že vojáci nepůsobí v „bojové roli". Tvrdí, že tímto se pouze snižuje „oběť vojáků a jejich rodin". „Tito lidé jsou v boji, a myslím, že to musíme jasně říci," odpověděl Carter.

Senátor Tim Kaine poukazoval na právní problematiku přítomnosti armády USA v Sýrii. Poukázal na to, že zatímco Washington byl do Iráku pozván vládou v Bagdádu, žádná taková výzva z Damašku nepřišla. Právníci Pentagonu mu však řekli, že „právní základ pro to, co děláme, existuje jak v domácím, tak i mezinárodním právu. Carter dodal, že USA bojuje s teroristy a snaží se „obnovit pořádek a slušnost." Kaine však namítal, že dobré úmysly nejsou omluvou pro porušení něčí suverenity.

Několik zákonodárců se také zajímalo o vyhlídky na změnu režimu v Damašku. Senátor Roger Wicker tvrdil, že syrská vláda, nikoli IS, je zodpovědná za většinu civilních obětí, a zeptal se, proč se Američany vedená koalice zaměřila také na syrské letectvo. „My jsme nevyhlásili válku syrskému režimu, pane," odpověděl mu generál Dunford.

„Nevzali jsme si za úkol změnu tohoto režimu silou," řekl Carter a dodal, že strategií USA bylo nechat Rusko, aby přesvědčilo syrského prezidenta Bašára Asada k rezignaci, aby se zbývající syrská vláda mohla dohodnout s umírněnou opozicí, kterou USA podporují.

Témata:  Ashton Carter,  U.S. ARMY,  Sýrie